Vernířovice – Zadní Hutisko


hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Zonální těleso ultrabazických hornin sobotínského amfibolitového masivu


Souřadnice S42:

pode doplněno

mapa KČT č. 55 (D2)


Klíčová slova: sobotínský amfibolitový masiv, krupník, aktinolitová břidlice, mastek, magnetit


Lokalita se nachází asi 3,5 km sv. od Vernířovic na jižním svahu kóty Homole (foto 1) v údolí potoka Merta. Přístup je po asfaltové silnici z Vernířovic (žlutá turistická trasa) stále proti proudu potoka. Za osadou Kosaře pokračujeme po téže cestě, ale po modré turistické značce (mapa 1). Vstup do lomu najdeme vpravo, hned vedle cesty a je označen informační tabulí (foto 2, 3 a 4). Od roku 1982 je lokalita chráněným přírodním výtvorem. Opuštěný lom (foto 5 a 6) dostatečně odkrývá těleso metamorfovaných ultrabazických hornin sobotínského masivu.


Na lokalitě se v těsném sousedství nacházejí tři tělesa metamorfovaných ultrabazických hornin s typickou zonální stavbou. Tělesa mají tvar čoček a jejich centrální část je tvořena krupníkem, který směrem k okraji přechází do mastkových břidlic, dále do tremolitových a aktinolitových břidlic („aktinolitovce“) a vnější lem tvoří chloritové břidlice. Okolní horninové prostředí je tvořeno amfibolity jesenického amfibolitového masivu (mapa 2). Maximální mocnost těles nepřesahuje 35 m. Hranice mezi jednotlivými zónami zpravidla nebývají ostré, s výjimkou ostrého rozhraní mezi aktinolitovou a chloritovou břidlicí.

Chemické složení uvedených horninových typů se vyznačuje nízkými obsahy SiO2, Al2O3, celkového Fe a alkálií, zatímco obsahy MgO jsou velmi vysoké (viz tabulka 1).

Jádro ultabazického tělesa je tvořeno krupníkem (foto 7) – jedná se o horninu složenou z mastku, chloritu, dolomitu, magnetitu a akcesorického apatitu. Dolomit tvoří místy porfyroblasty nedokonalých klencových krystalů (foto 8 a 9) o velikosti až 10 cm. Magnetit má formu automorfních krystalů oktaedrického typu, jejich velikost zpravidla nepřesahuje 0,5 cm. V okrajových partiích se setkáme s hrubě lupenitým zeleným mastkem (foto 10), který pozvolna přechází do mastkových břidlic.

Mastkové břidlice mají nevýraznou plošně paralelní stavbu, jsou světle šedé s mastným až perleťovým leskem (foto 11). Převažujícím minerálem je mastek ve formě jemně zrnitého agregátu, přítomny bývají agregáty chloritu, dolomitu a objevují se i jehlicovité či vláknité (foto 12) formy amfibolu.

Tremolitové a aktinolitové břidlice jsou světle šedozelené až tmavě zelené horniny (foto 13) s nevýraznou plošně paralelní stavbou, jehlice amfibolů bývají častěji uspořádány všesměrně. Individua amfibolů mají stébelnatý nebo jehlicovitý charakter (foto 14), v některých typech hornin dosahuje délka stébel až 8 cm. Tremolitové typy jsou v polarizovaném světle prakticky bezbarvé a nepleochroické, směrem k aktinolitovému složení mají odstíny v zelených barvách s výrazným pleochroismem. Minoritně je v těchto horninách zastoupen chlorit, vysloveně akcesoricky je přítomen rutil, magnetit a ilmenit.

Okrajové partie ultrabazického tělesa jsou tvořeny chloritovými břidlicemi. Dominantní minerál tvoří jemně šupinkatý chlorit, který bývá doplňován malým množstvím mastku. Akcesoricky je přítomen magnetit a ilmenit.

Přestože se vyskytují v různých zónách ultrabazického tělesa, je chemické složení většiny minerálů je poměrně ustálené. Pro mastek (tabulka 2) jsou příznačné vyšší obsahy FeO. Složení chloritů sice kolísá (tabulka 3), ale dominantní složku vždy tvoří klinochlor, podřízenou složku chamosit. Amfiboly svým složením odpovídají velké skupině Ca-amfibolů a pouze kolísavý poměr Fe/Mg je řadí k tremolitu nebo ferraktinolitu (tabulka 4). Některá zrna magnetitu vykazují velmi vysoký podíl Cr2O3 (až 22 hm. %).


V blízkém okolí je možné navštívit lokality Střelecký důl, Sobotín – Kožušná, Smrčina nebo Anenský pramen.


Fiala J., Jelínek E., Pouba Z., Poubová M., Souček J. (1980): The geochemistry of the ultrabasic rocks of the Sobotín amfibolite massif (Czechoslovakia). – N. Jb. Miner., Abh. 137, 257-281.

Zimák J., Novotný P. (2002):Lokalita č. 15: Vernířovice – Zadní Hutisko. – Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách na Sobotínsku. UP Olomouc.



Zpět na hlavní stránku