sev. šířka: 49°33,564´
vých. délka: 17°59,140´
nadmořská výška: 498 m n. m.
mapa KČT: č. 96 (sektor A1 a B1)
Asi pět kilometrů jjz. od Nového Jičína, v těsné blízkosti silnice spojující obce Kojetín a Straník (mapa 1) najdeme četné výchozy a opuštěné lomy založené v jedinečných vulkanických horninách. Těsně za obcí Kojetín jsou to výchozy po obou stranách silnice do Straníku (foto 1, 2 a 3).
Území mezi obcemi Straník a Kojetín je budováno spodnokřídovými sedimenty slezské jednotky vnějších flyšových Karpat (mapa 2). Jedná se převážně o vápnité jílovce, pískovce a podřadné slepence řazené k hradišťským vrstvám těšínsko-hradišťského souvrství. V těchto horninách najdeme tělesa vulkanických hornin těšínitové asociace, která vytváří na našem území asi 10 kilometrů široký pás ve vnější části slezské jednotky od Hranic na Moravě přes Frýdek-Místek až do Českého Těšína. Jednu z největších akumulací těchto magmatických hornin najdeme právě v oblasti mezi Valašským Meziříčím a Novým Jičínem.
Vulkanické horniny těšínitové asociace vytvářejí ložní žíly, podmořské příkrovy, polštářové lávy, granulátové lávy nebo jen polohy pyroklastických hornin. Velikost jednotlivých těles se pohybuje od několika centimetrů (drobné žilky) až po desítky metrů. Vulkanická tělesa vznikala na úpatí slezské sedimentační pánve v období spodní křídy (hauteriv) a pravděpodobně byla výsledkem krátkodobé magmatické činnosti spojené s tvorbou riftové linie. Mineralogické i chemické složení hornin těšínitové asociace je velmi unikátní a z pohledu jejich celosvětového výskytu se jedná o horniny poměrně vzácné. Není zcela jasné, o jaký typ vyvřelých hornin se jedná a do jaké míry je jejich minerální složení původní a nakolik došlo k druhotným přeměnám. K nejčastějším horninovým typům patří těšínity a pikrity. Těšínity obsahují monoklinické pyroxeny a amfiboly s vysokým podílem titanu, plagioklas a analcim. Pro pikrity je příznačný vysoký obsah olivínu. Tyto horninové typy pozvolna přechází do bazaltů, limburgitů nebo monchiquitů.
Ve výchozech (foto 4) u obce Kojetín vystupují horniny pikritového typu se zřetelně mandlovcovitou texturou (foto 5 a 6). Hornina má porfyrickou strukturu a obsahuje především pyroxen a olivín, plagioklasy jsou zastoupeny jen podřadně. Hornina je protkána množstvím tenkých kalcitových žilek (foto 7) a působením mořské vody a hydrotermálních roztoků byla silně druhotně přeměněna. Pikritový mandlovec obsahuje četné uzavřeniny kausticky zrohovcovatělých jílových sedimentů hradišťských vrstev (foto 8).
Literatura:
Menčík E., Adamová M., Dvořák J., Dudek A., Jetel J., Jurková A., Hanzlíková E., Houša V., Peslová H., Rybářová L., Šmíd B., Šebesta J., Tyráček J., Vašíček Z. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. – Ústřední ústav geologický v Academii, Praha. 307 stran.