sev. šířka: 49°51,243´
vých. délka: 17°03,262´
nadmořská výška: 600 m n. m.
mapa KČT: č. 52 (sektor A5)
Kóta Bradlo (600 m) leží asi 10 km severozápadně od Uničova a 1,5 km severně od obce Lipinka (mapa 1). K četným výchozům na vrcholu se snadno dostaneme po několika turisticky značených trasách, z nichž nejkratší modře značená vede právě z obce Lipinka (foto 1). Velmi dobrý je i přístup po červené značce z železniční zastávky Nová Hradečná.
V okolí lokality vystupují metamorfované horniny desenské skupiny reprezentované fylity, fylonity a blastomylonity (mapa 2). Většina těchto pravděpodobně proterozoických hornin je však překryta útržky svrchnodevonských až spodnokarbonských sedimentů řazených k pásmu karbonských flyšových příkrovů. V okolí obce Lipinka jsou to zejména horniny stínavsko-chabičovského souvrství, které jsou směrem k jihu a jihovýchodu překryty velmi mladými sprašemi a sprašovými hlínami Hornomoravského úvalu.
Předvariský brunovistulický základ zde reprezentuje desenská jednotka, který je z větší části překryt silezickými příkrovy pocházejícími z období variské orogeneze. Svrchní část příkrovu Vysoké hole označovaná jako vrbenská skupina a datovaná do období devonu vystupuje až dále na východ v okolí Rudy a Dlouhé Loučky. Přes vrbenskou skupinu byly ještě přesunuty příkrovy karbonského flyšového pásma.
Rozsáhlé komplexy sedimentů, často označované jako moravské nebo moravsko-slezské paleozoikum, představují další vývojový cyklus kadomsky konsolidovaného brunovistulika. Jen v ojedinělých výskytech byly v tomto horninovém sledu prokázány sedimenty kambria a siluru. Naprostou převahu mají sedimenty devonského a karbonského stáří. V té době vznikly mezi brunovistulikem a moravosilezikem úzké riftové pánve, jejichž výplň byla později, spolu se silezickými příkrovy, variskými horotvornými silami přesunuta směrem k východu na brunovistulikum. Plošný rozsah devonských a karbonských sedimentů je značný a zaujímá prostor Drahanské vrchoviny, Nízkého Jeseníku, Oderských vrchů, části Hrubého Jeseníku, Výskyty v Hornomoravském úvalu a významný objem těchto hornin je skryt pod sedimenty karpatských příkrovů na východě Moravy a Slezska. Devonské horniny jsou na západním okraji tohoto výskytu metamorfovány (vrbenská skupina), směrem k východu a do karbonského nadloží stupeň metamorfózy rychle slábne.
Horniny vyskytující se v okolí obce Lipinka vznikaly v nejstarší etapě tzv. pánevního vývoje moravského paleozoika. V centrální části rozsáhlé sedimentační pánve docházelo k ukládání sedimentů, které bylo doprovázeno četnými vulkanickými projevy. Spodní část tohoto vývoje je tvořena stínavsko-chabičovským souvrstvím, které sedimentovalo během podstatné části devonu (prag – frasen). Bazální část je tvořena pískovci a slepenci, zbytek profilu pokračuje slabě metamorfovanými jílovými, prachovými nebo vápnitými břidlicemi s polohami bazických vulkanitů a jejich tufů.
Morfologická elevace tvořená vrcholy Kočičí skála (557 m), Bradlo (600 m) a Tři kameny (558 m) je tvořena velmi pevnými a odolnými horninami s vysokým podílem křemene. Střídají se zde polohy kvarcitů a metakonglomerátů (metamorfovaných slepenců). Kvarcity jsou většinou drobně zrnité, světle zbarvené horniny tvořené z více jak 90 % zrny křemene (foto 2). Naproti tomu jsou metakonglomeráty sice rovněž světlé, ale hrubě zrnité horniny (foto 3, 4 a 5). Stavba původních slepenců je velmi dobře čitelná. Valouny křemene se pěkně zachovaly, ale díky metamorfnímu postižení mají výrazně protažený tvar (foto 6 a 7). Původní pojivo mezi jednotlivými valouny je rekrystalováno do podoby kvarcitu. Ve větších výchozech je stále patrná původní lavicovitá stavba.
Vrcholová skála na kótě Bradlo je typickým sukem, který nápadně vystupuje nad okolní terén (foto 8 a 9). Jeho vznik podmiňuje dostatečná odolnost hornin a příznivé podmínky zvětrávání. V případě Bradla jsou kvarcity a metakonglomeráty dostatečně odolné horniny, ve kterých procesy mrazového zvětrávání v průběhu kvartéru dokázaly vymodelovat jeho současnou podobu. Na svazích pod vrcholovou částí najdeme četná balvanová moře a rozsáhlé hlinito-kamenité sedimenty překrývají podložní horniny (foto 10). V lese nad obcí Lipinka najdeme rovněž četné výchozy jemně provrásněných fylitů, které patří k desenské skupině (foto 11).
Z vyhlídkové plošiny na vrcholu Bradla je velmi pěkný výhled nejen do nížiny hornomoravského úvalu, ale i na Nízký a hrubý Jeseník, Králický Sněžník a za ideálního počasí až na Beskydy nebo Vsetínské vrchy (foto 12 a 13).