Tučín u Přerova

Kvartérní travertinová kupa

sev. šířka: 49°27,370´

vých. délka: 17°30,922´

nadmořská výška: 253 m n. m.

mapa KČT: č. 94 (sektor A2)

Obec Tučín najdeme asi tři kilometry východně od Přerova. Opuštěný lom leží na severním okraji obce v těsné blízkosti místního koupaliště a fotbalového hřiště (mapa 1). Přístup k lomu je po místní komunikaci, která odbočuje vlevo ze silnice vedoucí směrem na Pavlovice u Přerova.
Okolí Tučína je budováno miocénními sedimentárními horninami karpatské předhlubně stupňů karpat a baden (mapa 2). Nejčastěji se jedná o písčité až jílovité eluviální sedimenty, ve kterých jsou místy zastoupeny štěrkové polohy. Přítomny jsou rovněž vrstevnaté vápnité jíly a vápnité jílovce. Východně od Tučína vystupují v tektonických oknech sedimenty podslezské a ždánické jednotky vnější skupiny karpatských příkrovů.
V okolí Tučína je uloženo několik těles sladkovodních vápenců – travertinů pleistocenního stáří. Jejich velikost nepřesahuje několik desítek metrů. Podloží vlastní travertinové kupy tvoří šedozelené slídnaté a písčité jílovce s polohami vápnitých pískovců. Travertinová horniny vznikala ve vývěrech minerálních vod a vytvořila málo nápadnou kupu uloženou v morfologické depresi. Sintrová sladkovodní sedimentace umožnila vznik texturně odlišným horninovým typům. Okrajové partie tvoří jen částečně zpevněné nebo nezpevněné sintry, naopak střední část kupy je budována lavicemi pevných travertinů.
Nejspodnější vrstvy odkryté opuštěným lomem (foto 1 a 2) tvoří kompaktní krystalický travertin, který částečně vznikl zpevněním podložních slínů. Směrem do nadloží se barva travertinu mění na hnědožlutou až světle šedožlutou, silně porézní polohy jsou až bělavé s hnědými limonitovými pruhy (foto 3, 4 a 5). V drobných dutinkách pórovité stavby travertinu najdeme sintrové a aragonitové povlaky, místy i medově žluté klence kalcitu (foto 6).
Mocnost travertinových lavic se směrem do nadloží snižuje a v povrchové části můžeme zaznamenat zvětralé travertiny se střípkovitým a destičkovitým rozpadem. Podél vertikálních puklin dochází ke krasovění a selektivnímu vyvětrávání odolnějších poloh (foto 7).
Vznik travertinové kupy se datuje na konec mindelské doby ledové před zhruba 400 000 lety a do následného interglaciálu. Teplota vody, ze které došlo k vysrážení travertinu se odhaduje na 20–25°C. V travertinu byly nalezeny četné fosilní zbytky zejména měkkýšů a obratlovců.
Travertin je velmi vyhledávaný dekorační kámen. V tučínském lomu probíhala jeho těžba od 20. do 80. let minulého století. V roce 1978 byl lom zrekultivován a jeho současná podoba s malým jezírkem slouží jako ukázka někdejší těžby (foto 8). Činný travertinový lom najdeme nedaleko obce Kokory, severozápadně od Přerova. Zde se těží velmi kvalitní surovina, travertin má žlutohnědou barvu a výrazně porézní texturu.

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta MU , Kotlářská 2, Brno. E-mail: vavra@sci.muni.cz.
TOPlist