sev. šířka: 49°02,259´
vých. délka: 16°12,205´
nadmořská výška: 283 m n. m.
mapa KČT: č. 83 (sektor B2)
Lokalita se nachází asi šest kilometrů jjv. od Dukovan, přibližně 200 m jižně od obce Tulešice na břehu řeky Rokotné (mapa 1). Do opuštěného lomu vede odbočka ze silnice vlevo před mostem přes řeku. Před vstupem do lomu je areál pily (foto 1 a 2).
Horniny v lomu jsou součástí moravského moldanubika a geneticky souvisí s náměšťským granulitovým masivem (mapa 2). Tvoří v něm jeden z protáhlých pruhů v jeho jižní části. Amfibolity v této oblasti tvoří rozhraní mezi severněji ležícími leukokratními horninami granulitového masivu a na jihu rozšířenými rulami gföhlské jednotky moldanubika. Amfibolity v tulešickém lomu tvoří jedno z řady čočkovitých těles, které je součástí gföhlské jednotky.
Moldanubické amfibolity odpovídají magmatickým bazickým horninám s obsahem 42–54 hm. % SiO2. Výjimku z této velké skupiny hornin tvoří některé ultrabazické horniny (Utín, Dolní Rožínka, Plaňany), některé migmatitizované amfibolity (Vícenice), vápenato-silikátové stromatity a část amfibolitů s pyroxenem. Podle chemických parametrů lze v moldanubiku rozlišit páskované a granátové amfibolity. Většina amfibolitů má subalkalický charakter a v příslušných diagramech spadá do pole bazaltů, méně často do pole andezitů. V AFM diagramu sledují tholeitický diferenciační trend. Distribuce REE má plochý průběh, místy s anomáliemi u Ce, Eu a Yb. Mírné nabohacení REE vykazují granátové typy amfibolitů (Moravcová, 1999).
Typický moldanubický amfibolit (kromě výjimek) lze označit jako přechodný nebo tholeitický, se středním až nízkým obsahem draslíku, vysokým obsahem železa a hořčíku a extrémně vysokým obsahem TiO2. Zdrojové magma odpovídá nejvíce bazaltům středooceánských hřbetů (T-MORB) nebo ostrovních oblouků. Magma mateřských hornin moldanubických amfibolitů je shodné s tholeity (spility) proterozoika Českého masivu.
Během regionální metamorfózy moldanubika došlo v amfibolitech ke zvýšení obsahu mobilních prvků (Na, K, Rb, Ba, Th). Zdrojem těchto prvků byl protolit rul, ve kterých jsou amfibolity uloženy (Němec, 1999).
Šichtářová (1981) studovala moldanubické amfibolity v jv. Okolí Náměště nad Oslavou a rozdělila je do dvou skupin:
Amfibolity spjaté s granulity jsou buď páskované (tmavé pásky tvoří plagioklas a amfibol, světlé pak diopsid a plagioklas) nebo granátové amfibolity s diablastickou strukturou. Pro celou skupinu amfibolitů je příznačný nízký obsah SiO2.
Amfibolity vyskytující se v gföhlských rulách jsou amfibolity v pravém významu. Obsahují rovněž křemen a pyroxen a jejich tělesa jsou silně migmatitizovaná.
V tulešickém lomu lze zaznamenat masivní nebo epidotické páskované amfibolity (foto 3, 4 a 5). Hornina je obvykle drobně zrnitá s granonematoblastickou strukturou. Hlavním minerálem je sloupečkovitý, výrazně pleochroický amfibol. Místy je v hornině zastoupen až z 80 %. Zbytek horniny (do 20 %) vyplňuje plagioklas s převážně andezínovým složením (An34-42). K-živec je vedlejším minerálem, podobně jako epidot v páskovaných typech amfibolitu. Typickými akcesoriemi jsou apatit, zirkon, magnetit a ilmenit.
Podle chemického složení spadají amfibolity v TAS diagramu do pole bazaltů. Distribuce většiny stopových prvků odpovídá bazaltům středooceánských hřbetů. Významné je nabohacení K, Rb a Ba, které velmi pravděpodobně souvisí s prostorovou vazbou na granulity.
V amfibolitech můžeme zaznamenat četné žilky (foto 6, 7 a 8) hrubě zrnitých hornin pegmatitového složení (křemen, K-živec, biotit). Některé polohy leukokratních hornin vznikly velmi pravděpodobně během procesů migmatitizace.
Literatura:
Moravcová O. (1999): Geochemistry of moldanubian amphibolites (Bohemian massif, Czech Republic). – Krystalinikum, 25, 83-103.
Němec D. (1999): Chemical changes in moldanubian amphibolites caused by regional metamorphism. – Krystalinikum, 25, 105-125.
René M. (2008): Geochemie a petrografie amfibolitů z Tulešic. – Geol. výzk. Mor. Slez v r. 2007, 72-74. Brno.
Šichtářová I. (1981): Moldanubian amfibolites in the area SE of Náměšť nad Oslavou. – Věstník ÚÚG, 56, 4, 203-214.