| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Štípatelné břidlice moravického souvrství
Souřadnice S42:
49° 36,207´
17° 41,376´
360 m.n.m.
mapa KČT č. 60 (B3)
Klíčová slova: štípatelné břidlice, hydrotermální mineralizace, ichnofosilie
Exkurzní lokalitou jsou staré haldy po těžbě štípatelných břidlic 500 m jv. od obce Boňkov, vpravo od silnice z Olšovce do Potštátu, cca 200 m jv. od odbočky do Boňkova (mapa 1, foto 1 a 2).
V prostoru lokality se nachází dosud přístupná štola (foto 3 a 4), v níž byly těženy břidlice na výrobu střešní krytiny (foto 5 a 6). Historií těžby pokrývačských břidlic v oblasti severomoravského kulmu se zabývá Staněk (1991).
Zdejší štípatelné břidlice mají povahu siltových nebo jílových břidlic. Patří k moravickému souvrství (mapa 2). Lze v nich najít zkameněliny - zejména mlže Posidonia becheri, ale jsou zde také špatně zachovaní goniatiti a články krinoidů. Hojné jsou ichnofosilie: Dictyodora, Phyllodocites, Planolites aj. (Zimák et al. 1995).
Pukliny v břidlicích jsou často vyplněny hydrotermální mineralizací, v níž převažuje výrazně kalcit nad křemenem a jen ojedinělým chloritem klinochlor-chamositové řady. Jen vzácně jsou přítomny sulfidy. Mocnost hydrotermálních žil zde zcela výjimečně dosahuje až 25 cm.
V širším okolí najdeme další lokality jako např. Olšovec, Výkleky nebo Štramberk. Nedaleký Fulnek byl působištěm J. A. Komenského a lze navštívit jeho památník a renesanční zámek. Nedaleko Hranic na Moravě stojí za návštěvu Zbrašovská aragonitová jeskyně.
Staněk S. (1991): Historie dolování pokrývačských břidlic v oblasti moravskoslezského kulmu. - In: Sbor. referátů ze semináře „Historie dolování ve Slezsku a na severní Moravě“, str. 92-96. Zlaté Hory.
Zimák J., Demek J., Janoška J., Pek I., Zapletal J. (1995): Průvodce ke geologickým exkurzím. Střední a severní Morava, Slezsko. UP Olomouc, 74 s.