| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Serpentinity staroměstského krystalinika
Souřadnice
S42:
50° 07,919´
16° 56,670´
553 m n.m.
mapa KČT č. 53 (B3-C3)
Klíčová
slova: staroměstské krystalinikum. serpentinit, olivín, pyroxen
Exkurzní lokalitou je příkopový lom, jenž leží cca 1,5 km jihovýchodně od obce Chrastice v severní části Branenské vrchoviny (mapa 1). Přístup do prostoru lokality je po polní cestě, která z Chrastic směřuje k jihovýchodu do údolí Krupé, nebo na tutéž polní cestu odbočíme ze silnice č. 446 Staré Město – Hanušovice a po přejetí železniční trati pokračujeme asi 800 m. Lokalita se nachází v lesíku u této cesty (foto 1). V současnosti je prostor lokality součástí PP Chrastický hadec.
Lomem (foto 2, 3 a 4) je otevřeno nevelké těleso hadce (serpentinitu), které se nachází na kontaktu mezi amfibolitem a svorovou pararulou staroměstského krystalinika (mapa 2). Chrastický hadec vznikl serpentinizací peridotitu (lherzolitu), původně složeného především z olivínu (cca 52 obj. %) a pyroxenů (cca 43 obj.%). Původní olivín je zcela přeměněn na minerály serpentinové skupiny, které tvoří makroskopicky jednolitou, šedočernou až černou masu, v níž jsou přítomny žlutozelené, různě intenzívně přeměněné krystaly pyroxenu o velikosti až několik cm (foto 5, 6 a 7). Podrobnější petrografickou charakteristiku serpentinitu uvádí Němec a Němcová (1976, 1977); údaje o způsobu jeho využití publikovali Němec a Němcová (1982).
Chrastický hadec je pěkná, poměrně dobře opracovatelná a leštitelná hornina, a proto byl v minulosti těžen k dekorativním účelům.
Asi 2 km ssv. od exkurzní lokality se nachází další těleso složené z různě intenzívně serpentinizovaných ultrabazik (harzburgitů?), které obsahují budiny a xenolity nepřeměněných ultrabazik a dolomitických mramorů (Opletal 2003).
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Hynčice pod Sušinou nebo Hanušovice.
Němec F., Němcová J. (1976): Ultrabazika staroměstského svorového pásma. - In: Ultrabazika - výsledky vědeckého výzkumu úkolu II-4-5 za 1971-1975, ÚGV UK Praha 1976, 10-13.
Němec, F., Němcová, J. (1977): Petrographie der ultrabasischen und basischen Gesteine in der südlichen Hälfte der Staré Město p. Sn.- Glimmerschieferzone. - Acta Univ. Palack. Olom., Fac. rer. nat., 54, Geographica-Geologica XVI, 117-154.
Němec F., Němcová J. (1982): Serpentinity šumperského okresu. - Severní Morava, 43, 36-41.
Opletal M. (2003): Tektonická melanž s ultrabaziky od Chrastic u Starého Města pod Sněžníkem. - Moravskoslezské paleozoikum 2003, 18-19. Brno.