| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
As-Sb mineralizace v horninách staroměstského krystalinika
Souřadnice S42:
50° 09,097´
16° 54,967´
501 m.n.m.
mapa KČT č. 53 (B3)
Klíčová slova:
amfibolity, hydrotermální mineralizace, antimonit
Exkurzní lokalitou je výskyt As-Sb rud při jv. okraji osady Hynčice pod Sušinou v severní části Branenské vrchoviny (cca 2 km jz. od Starého Města), na západním svahu Mlýnského vrchu. Přístup k lokalitě tvoří asfaltová komunikace, která je odbočkou ze silnice č. 446 Staré Město – Hanušovice. Lokalita leží vpravo nad silnicí, asi 1 km před obcí Hynčice (mapa 1, foto 1). K lokalitě je třeba vystoupat lesem asi 250 m do prudkého svahu až ke zbytkům hald (foto 2). Ukázky rud lze dosud najít v haldovém materiálu (foto 3, 4 a 5).
Podrobné informace o geologických, petrografických a mineralogických poměrech na lokalitě podává Fojt et al. (1977). Údaje o historii těžby uvádí např. Kratochvíl (1957) a Fojt et al. (1977). Stručně lokalitu hodnotí Zimák et al. (1995), Fojt (1997) a Pauliš (2005).
Hydrotermální zrudnění je vázáno na strmou zlomovou strukturu směru VSV-ZJZ až V-Z (s příkrým sklonem k SSZ až S), která probíhá nejvyššími horizonty staroměstského krystalinika (mapa 2) a přilehlou částí sněžnických rul, které jsou součástí orlicko-kladského krystalinika. Mocnost této tektonické zóny je cca 3 m. Probíhá amfibolity, které jsou na této tektonické zóně silně kataklázovány a postiženy hydrotermální alterací (prokřemenění a karbonatizace) - původní tmavozelený monoschematický amfibolit byl takto změněn na jemu zcela nepodobnou celistvou žlutobílou horninu (foto 6). Přeměněnými amfibolity prostupuje síť křemenných a karbonátových (ankeritových) žilek s antimonitem (foto 13), arzenopyritem a nepatrným množstvím pyritu, galenitu a sfaleritu (foto 7 a 8). Ze supergenních produktů jsou na lokalitě hojné především tzv. „antimonové okry“ oranžově červené (v oranžově červených okrech byl identifikován kermezit), oranžové a žluté barvy (foto 9 a 10) a sádrovec. Prakticky na všech rudních vzorcích se vyskytují jemné povlaky limonitu. Vzácně byl nalezen valentinit, Stehlík (1998) se zmiňuje o sénarmontitu. Podle Stehlíka (1998) je na lokalitě přítomno ryzí zlato společně s aurostibitem. Bernard (2001) považuje určení aurostibitu za pochybné.
Rudy byly na lokalitě Mlýnský vrch dobývány již v 18. století (a snad i dříve); na počátku 20. století došlo k obnovení těžby (pokusy o dobývání však skončily ještě před koncem první světové války). Na haldách (foto 4, 5 a 11), které zde zůstaly po těžbě a po rozsáhlém vyhledávacím geologickém průzkumu v letech 1955-1956, lze kromě vzorků rud najít úlomky okolních hornin, a to především hydrotermálně alterovaných amfibolitů a také rul (foto 12).
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. hadec v Chrasticích nebo lom v Hanušovicích.
Bernard J. H. (2001): Errata a doplňky ke knize „Minerály České republiky, stručný přehled“. - Minerál, 9, 6, 466. Brno.
Fojt B. (1997): Antimonitové výskyty u Hynčic pod Sušinou a Jakubovic u Štítů. - Minerál, 5, 4, 259-260. Brno.
Fojt, B., Kopa, D., Skácel, J. (1977): Paragenetická studie výskytů As-Sb asociace ve staroměstských pásmech I. Hynčice pod Sušinou. - Čas. Slez. Muz., Vědy přír., 26, 1, 1-20.
Kratochvíl, F. (1957): Příspěvek k poznání ložiska antimonitu u Hynčic na severní Moravě. Sborník k osmdesátinám akademika Františka Slavíka. NČSAV, Praha, 217-221.
Pauliš P. (2005): Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska II. Kuttna Kutná Hora.
Stehlík M.V. (1998): Nález aurostibitu se sénarmontitem z Hynčice pod Sušinou. - Minerál, 6, 4, 290-291. Brno.
Zimák J., Demek J., Janoška J., Pek I., Zapletal J. (1995): Průvodce ke geologickým exkurzím. Střední a severní Morava, Slezsko. UP Olomouc.