| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Granátické svory skupiny Červenohorského sedla
Souřadnice S42:
50° 01,425´
17° 03,921´
257 m n.m.
mapa KČT č. 55 (D1)
Klíčová slova: svor, kvarcit, granát, turmalín, rutil
Jako Granátovka, příp. Granátová skála (dříve Weissenstein) je označován skalní výchoz ležící zhruba 400 m jižně od vrcholu Kamenitého kopce (616 m n.m.) u Petrova nad Desnou (mapa 1); k lokalitě lze dojít po zeleně značené turistické trase vedoucí ze Sobotína do Rapotína (foto 1, 2, 3 a 8). Granátovka je součástí naučné stezky po významných mineralogických lokalitách v okolí Sobotína. Podrobnou charakteristiku lokality a jejich minerálů uvádí Zimák et al. (2002) a Zimák a Novotný (2002).
Granátovka je tvořena relativně světlými granátickými svory (mapa 2, foto 4 a 5), které přecházejí do kvarcitických svorů a svorových kvarcitů s polohami kvarcitů a čočkami sekrečního křemene (foto 6 a 7). V podloží tohoto horninového komplexu vystupují kvarcity. Podle Kretschmera (1911) byly kvarcity v prostoru této lokality dobývány pro potřeby sobotínských železáren (na stavbu tavicích pecí).
Porfyroblasty granátu ve svorech na Granátovce mají červenohnědou barvu, jejich velikost je obvykle 3 až 8 mm, v některých partiích svorů (např. v blízkosti křemenných sekrecí) i přes 1,5 cm; Kruťa et al. (1967) se zmiňuje až o 4 cm velkých krystalech granátu. Převažují na nich plochy rombického dodekaedru. Granátové porfyroblasty obsahují značné množství uzavřenin - jde zejména o ilmenit (zpravidla v podobě tabulek uspořádaných do linií) a křemen (nepravidelná zrna). Z výsledků ED analýz granátu je zřejmá převaha almandinové složky a obvyklá chemická zonálnost, která se projevuje ubýváním Mn a Ca ve směru od středu porfyroblastu k jeho okraji a rostoucím obsahem Fe a Mg v témže směru (viz tabulka 1, anal. č. 1 až 6).
V základní tkáni svorů mírně převažuje muskovit nad křemenem. Muskovit v ní tvoří až 1,5 mm velké tabulky, které jsou často uspořádány do pásků, v nichž bývá hojně přítomen ilmenit ve formě drobných tabulek i nepravidelných zrn. Do pásků bývá segregován i křemen. Relativně častá jsou oválná, až 0,05 mm velká zrna zirkonu a místy i zrna monazitu-(Ce) obdobné velikosti.
V nejvyšší části Granátovky vystupuje tmavší hornina s ojedinělými zrny granátu o velikosti max. 3-4 mm. V základní tkáni převažuje křemen nad muskovitem - jde o horninu na přechodu mezi kvarcitickým svorem a svorovým kvarcitem. Ojediněle je přítomen biotit, jenž tvoří až 1 mm velké šupiny. Běžnou akcesorií je turmalín skoryl-dravitové řady s převahou dravitové složky (viz tabulka 1, anal. č. 10 a 11), přítomný v podobě zrn nebo sloupečků o velikosti až 0,5 mm. V daleko menším množství než v popsaných svorech se zde vyskytuje ilmenit, tvořící zrna nebo zprohýbané tabulky o velikosti až 1,3 mm. Místy je hojně přítomna grafitická substance, která se často koncentruje ve velmi jemně šupinkovitých muskovitových páscích, případně i v křemenných páscích. Obzvláště vysoké koncentrace grafitu bývají přítomny podél čoček sekrečního křemene. Porfyroblasty granátu mají izometrické xenomorfní průřezy. I v tomto případě jde o poikiloblasty, avšak s výrazně menším množstvím uzavřenin (křemen převažuje nad ilmenitem). Ve srovnání s granátem ze svoru lze konstatovat vyšší podíl spessartinové složky a poněkud odlišnou chemickou zonálnost: obsah Mn a Mg klesá ve směru od centra k okraji, obsah Fe a Ca v témže směru roste (viz tabulka 1, anal. č. 7 až 9).
Kvarcity, které se vyskytují na Granátovce i na drobných výchozech pod ní, obsahují vedle šupinek muskovitu jako typické akcesorie magnetit, hematit a také rutil, jenž lokálně tvoří dlouze prizmatické až jehlicovité krystaly červenohnědé barvy, jejichž velikost dosahuje až 2 cm.
V širším okolí je řada dalších zajímavých lokalit jako např. Sobotín-Kožušná, Střelecký důl, Anenský pramen nebo Bludov.
Kretschmer, F. (1911): Das metamorphe Diorit- und Gabbromassiv in der Umgebung von Zöptau (Mähren). - Jahrb. d. k. k. geol. Reichsanstalt, 61, 53-180. Wien.
Kruťa, T. - Paděra, K. - Pouba, Z. - Sládek, R. (1967): Die Mineralienparagenese in dem mittleren Teile des Altvatergebirges (Hrubý Jeseník, Hohes Gesenke, ČSSR)I. - Čas. Mor. Muz., Vědy přír., 52, 5-28. Brno.
Zimák, J. - Novotný, P. (2002): „Granátovka“ u Petrova nad Desnou - klasické naleziště granátického svoru v Hrubém Jeseníku. - Bull. mineral.-petrol. Odd. Nár. Muz., 10, 304-305. Praha.
Zimák, J. - Novotný, P. - Fojt, B. - Novák, M. - Vávra, V. - Kopa, D. - Losos, Z. - Prinzová, E. - Skácel, J. (2002): Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách na Sobotínsku. UP Olomouc.
analytické
údaje - tabulka 1 (složení granátů a turmalínu)