sev. šířka (S42): 49°34,050´
vých. délka (S42): 15°52,813´
nadmořská výška: 560 m n. m.
mapa KČT: č. 48 (sektor C1)
V údolí řeky Sázavy, asi 1 km východně od Najdku (místní části Hamrů nad Sázavou) a 2 km severovýchodně od obce Sázava, můžeme najít několik geologicky a montanisticky zajímavých lokalit (mapa 1). Výraznou skalní hradbou je Rozštípená skála – přírodní útvar (foto 1, 2 a 3), který je chráněn v kategorii přírodní památka. Nejjednodušší přístup k němu je od penzionu Najdek v Najdku: zde se po červené turistické značce vydáme po mostku přes Sázavu a lesem dojdeme po asi 700 metrech pod Rozštípenou skálu. Přímo ke skále se dostaneme až po překonání Sázavy po mostcích z plochých migmatitizovaných rulových balvanů a starého mlýnského náhonu.
Z regionálně geologického hlediska tvoří výchozy Rozštípené skály horniny strážeckého moldanubika (mapa 2). Běžné jsou biotitické, migmatitizované ruly, často se sillimanitem (foto 4 a 5). Netypické pro tuto oblast jsou jemnozrnné pyroxenické ruly, někdy označované i jako erlány (foto 6 a 7), ve výchozech můžeme najít i drobné žilky pegmatitů a křemenné žíly (foto 8 a 9).
Skalní útvar byl do své dnešní podoby zformován mrazovým zvětráváním během starších čtvrtohor. V prudkém svahu na levé straně údolí Sázavy tak vznikl mrazový srub dlouhý více než 70 metrů, který je v jednom místě rozdělen („rozštípnut“) 10 metrů vysokou a asi dva metry širokou průrvou (foto 10 a 11). Jedna část skály tak tvoří samostatný věžovitý blok (foto 12 a 13). Pod těmito výchozy je výrazná kryoplanační terasa a místy je dochováno i kamenné moře.
Rozštípená skála je chráněný přírodní útvar a není zde proto dovoleno odebírat vzorky nerostů nebo hornin. Vydáme-li se však ještě dál údolím, najdeme asi po 400 metrech při patě svahu na pravé straně údolí malý, opuštěný stěnový lom (foto 14 a 15). Tady můžeme sbírat všechny výše uvedené horniny; nalézt se zde dají i několik centimetrů velké agregáty tvořené pyrhotinem, chalkopyritem a pyritem, vzorky tmavě zelených, jemně šupinatých chloritů nebo tmavě fialový až černý fluorit v krychlových krystalech několik mm velkých (nerosty pochází z trhlin a drobných křemenných žilek v pyroxenických rulách a patří k asociaci tzv. alpských žil). Zajímavostí lokality (jak na Rozštípené skále, tak i v lomu) je výskyt „pecek“ tvořených makroskopicky výhradně trávově zeleným pyroxenem; největší pecky mají velikost kolem 10 cm (foto 16).
Cestou mezi Rozštípenou skálou a lomem míjíme stále činný mlýnský náhon, který poháněl nejprve hamr, později přestavěný na mlýn a dnes využívaný jako malá vodní elektrárna. Objekt bývalého mlýna je chráněnou technickou památkou. Pozůstatkem po činnosti hamru je velké množství strusek, které nacházíme všude v údolí, nejsnáze však v řece pod Rozštípenou skálou nebo kolem mlýna. Strusky jsou silně porézní, tvořené sklem, fayalitem, hojným wüstitem a běžně obsahují i inkluze ryzího železa. Turistickou zajímavostí je velká socha hlavy mamuta pod skálou, jejímž autorem je místní sochař M. Olšiak (foto 17).
Autorsky spolupracoval Karel Malý.