| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Horniny hradecko-kyjovické sourství a hydrotermální mineralizace
Souřadnice S42:
49° 51,355´
17° 54,611´
428 m.n.m.
mapa KČT č. 59 (D3)
Klíčová slova: kulm Nízkého Jeseníku, droba, gravelit, hydrotermální mineralizace, markazit, baryt
Exkurzní lokalitou je činný lom (foto 1, 2 a 3) ležící 5 km vjv. od Hradce nad Moravicí a asi 1 km jjv. od obce Bohučovice (mapa 1). Vstup do lomu je hned u silnice z Bohučovic do Jakubčovic. Lom je činný a pro vstup je nezbytné povolení provozovatele (Kamenolomy ČR).
V lomu jsou těženy sedimenty hradecko-kyjovického souvrství (mapa 2, foto 4, 5, 6 a 7). Převažují zde droby s již makroskopicky nápadným vysokým podílem živcových klastů (foto 8, 9 a 10). V drobách jsou vložky a čočky gravelitů (foto 11, 12, 13, 14 a 15), často se závalky jílových břidlic (foto 16, 17 a 18). Místy lze pozorovat přechody gravelitů do drob. V gravelitu tvoří základní složky křemen, plagioklas a muskovit (foto 21, 22, 23 a 24). Podřízeně jsou v drobách přítomny vložky prachovito-jílovitých rytmitů (foto 19).
Hojně se v bohučovickém lomu vyskytuje hydrotermální mineralizace. V několika publikovaných pracích (viz např. Kruťa 1973, Zimák 2002) jsou odtud popisovány hydrotermální žíly tvořené kalcitem, karbonáty dolomit-ankeritové řady, křemenem, pyritem, chalkopyritem a zcela výjimečně i galenitem a sfaleritem.
Byla zde zjištěna i hydrotermální mineralizace, na jejímž složení se vedle karbonátů a jen ojedinělého křemene podílí markazit a pyrit (foto 20) a na některých žilkách také baryt (Zimák 2002).
Hydrotermální mineralizace s markazitem se zde vyskytuje obvykle v podobě žilek o mocnosti 1-2 cm (někdy až 5-6 cm), které mají výraznou zonální stavbu. Okrajové partie žilek jsou tvořeny béžovým až jemně narůžovělým dolomitem. V centru žilek jsou často dutiny, jejichž stěny jsou tvořeny až 3-4 mm velkými hypautomorfními individui dolomitu se sedlovitě zprohýbanými krystalovými plochami, na něž často nasedají izometrické krystaly markazitu (o velikosti až 1,5 mm), někdy tvořící i drúzové krusty. V některých úsecích žilek jsou původní dutiny v jejich centru vyplněny hrubě zrnitým kalcitem bílé barvy. Pouze v nepatrném množství se na složení žilek podílí křemen, jenž v podobě dlouze sloupcovitých až jehlicovitých krystalů křišťálu narůstá na dolomit. V okolí karbonátových žilek se v drobě často vyskytují jemné („vlasové“) žilečky markazitu, které probíhají víceméně paralelně s karbonátovými žilkami.
Méně hojně se v bohučovickém lomu vyskytují karbonátové žilky o mocnosti do 5 cm, bez výše popsané zonální stavby a bez drúzových dutin velkých rozměrů. Karbonáty jsou na těchto žilkách zastoupeny dolomitem, jenž vždy převažuje nad krystalizačně mladším kalcitem. V poměrně malém množství je přítomen křemen. Teprve v odražených elektronech byla zjištěna zrna barytu s xenomorfním omezením (o velikosti do 0,01 mm). V žilovině jsou hojně přítomna až 0,5 mm velká hypautomorfní až automorfní individua markazitu s polysyntetickým lamelováním, obvykle seskupená do drobných agregátů. Běžnou součástí těchto žilek jsou až několik cm velké pyrit-markazitové agregáty nepravidelných tvarů. V okrajových partiích těchto agregátů silně převažuje markazit, jehož individua zde bývají paprsčitě uspořádána. V centru agregátů jsou oba sulfidy zastoupeny zhruba stejnou měrou. I zde je markazit přítomen v podobě hypautomorfních až automorfních individuí a jejich paprsčitých agregátů, obklopovaných pyritem. V podobě drobných žilek oba sulfidy často pronikají do okolní droby.
Výsledky reprezentativních analýz karbonátů ze žilek obou typů jsou uvedeny v tabulce 1.
V širším okolí je možno navštívit další lokality, např. Kobeřice u Opavy, Lhotka nebo Anina dolina.
Kruťa, T. (1973): Slezské nerosty a jejich literatura. Moravské muzeum v Brně.
Zimák J. (2002): Karbonátové žíly s barytem a markazitem z Bohučovic u Hradce nad Moravicí (moravskoslezský kulm). - Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2001, 68-69. Brno.
analytické údaje - tabulka 1 (složení karbonátů)