Lhotka

hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Štípatelné břidlice moravického souvrství

Souřadnice S42:
49° 48,565´
17° 44,132´
492 m.n.m.
mapa KČT č. 59 (E2)

Klíčová slova: štípatelné břidlice, hydrotermální mineralizace, ichnofosilie

Dosud těžené ložisko štípatelných břidlic se nachází mezi obcí Lhotka a řekou Moravicí (mapa 1). Do roku 1973 probíhala těžba v prostoru tohoto ložiska v Pollakových štolách (cca 1 km severně od středu Lhotky), nyní je ložisko hlubinně dobýváno s využitím důlní jámy (foto 1 a 2), situované cca 500 m severně od středu zmiňované obce. Přístup do prostoru dolu je po panelové komunikaci vedoucí ze západního okraje Lhotky.

Zdejší štípatelné břidlice jsou součástí moravického souvrství (mapa 2) a mají povahu siltových nebo jílových břidlic (foto 3 a 4). Dosud jsou využívány zejména na výrobu střešní krytiny (foto 5) a také obkladů (foto 6) a dlažby (foto 7 a 8). Stručný přehled historie těžby pokrývačských břidlic v oblasti severomoravské kulmu uvádí Staněk (1991). V břidlicích na lokalitě Lhotka lze najít zkameněliny: relativně hojný je zde mlž Posidonia becheri, z goniatitů Goniatites striatus falcatus; velmi časté jsou ichnofosilie (jak uvádí např. Řehoř et al. 1978). Na plochách břidličnatosti se někdy nachází pyrit a produkty jeho supergenní přeměny (limonit a také sádrovec).

Pukliny v břidlicích jsou často vyplněny hydrotermální mineralizací, tvořenou hlavně křemenem a kalcitem. Křemen i kalcit jsou často šedozeleně zbarveny inkluzemi chloritu klinochlor-chamositové řady (foto 9 a 10), místy tento chlorit tvoří i několik cm velké, jemně šupinkovité agregáty zelené barvy. Jen ojedinělou součástí hydrotermální mineralizace je pyrit. Mocnost hydrotermálních žil je obvykle v řádu cm, zcela výjimečně nad 15 cm.

Lokalita je v činné těžbě a pro vstup je nutné povolení majitele objektu. Výše uvedené geologické jevy lze nalézt na vzorcích, které se nacházejí na haldě za těžní jámou (foto 11).

V širším okolí lze navštívit další lokality např.: Annina dolina, Jakartovice, Červená hora nebo Bohučovice. Za návštěvu stojí původně gotický hrad v Hradci nad Moravicí, místo tajného sňatku královny Kunhuty a Záviše z Falknštejna, či místo pobytu L. Bethowena nebo N. Paganiniho. Rozsáhlý je přilehlý zámecký park. V Budišově nad Budišovkou je technicky památný barokní kamenný most.

Staněk S. (1991): Historie dolování pokrývačských břidlic v oblasti moravskoslezského kulmu. - In: Sbor.referátů ze semináře „Historie dolování ve Slezsku a na severní Moravě“, str. 92-96. Zlaté Hory.

Řehoř F., Řehořová M., Vašíček Z. (1978): Za zkamenělinami severní Moravy. Ostravské muzeum. Ostrava.

Zpět na hlavní stránku