| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Granitoidy
dyjského masivu, ložisko reziduálního kaolínu
Souřadnice
S42:
48° 51,533´
15° 59,140´
340 m.n.m.
mapa KČT č. 81 (B6)
Klíčová slova: dyjský masiv, biotitový granit, kaolinitová rezidua
Vlevo od silnice vedoucí z Mašovic do Znojma se při východním okraji cca 200 m za obcí Mašovice (mapa 1) nachází jámový lom (foto 1, 2 a 3), v jehož zatopené západní části probíhala těžba biotitového granitu dyjského masivu (mapa 2).
Kataklazované biotitové granity jsou nejrozšířenější varietou granitoidů budujících jz. část masivu. Jsou převážně drobnozrnné až jemně zrnité, mají světle šedou až modrošedou barvu (foto 4 a 5) a výraznou foliaci. Mikrostruktura je kataklastická až maltovitá, lokálně připomíná až mikrostrukturu krystaloblastickou. Skládají se z xenomorfně omezených, až 5 mm velkých zrn mikroklinu (34 %), výrazně undulózního křemene (32 %), xenomorfně až hypautomorfně omezeného oligoklasu (14 %), plasticky deformovaných, baueritizovaných nebo i chloritizovaných lupínků biotitu (11 %), nedeformovaných, až 1 mm velkých lupínků muskovitu (1 %) a sekundárních minerálů (6 %). Akcesorie (1 %) jsou zastoupeny drobnými zrnky apatitu, krátce sloupečkovitými zirkony, klínovitými nebo xenomorfně omezenými zrny načervenalého titanitu a nepravidelně rozpukanými granáty. V místech postižených intenzívní deformací a rekrystalizací nabývají popisované biotitové granity charakteru blastomylonitů. Na několika místech se v odkryvu nacházejí pegmatitové žíly (foto 6 a 7) o maximální mocnosti kolem 1,5 m.
Hornina těžená na lokalitě je výrazně zbřidličnatělá. Foliace má směr SSV a uklání se pod proměnlivým úhlem k ZSZ. Mnohem nápadnější než foliace je dominující lineace roztažení (foto 8 a 9). Zrna horninotvorných minerálů granitu (křemen, živce, biotit) jsou jakoby natažena ve směru SSV-JJZ. Podle asymetrických struktur lze určit směr pohybu nadloží k SSV. Teplota deformace byla podle strukturně geologických dat odhadnuta na 550 °C.
Ve východním sektoru lomu jsou granity velmi silně postiženy kaolinizací, která v okolí Mašovic i na dalších místech Znojemska vedla lokálně k tvorbě ložiskových akumulací reziduálního kaolínu plynule přecházejícího do matečné horniny (foto 10 a 11) . Popisované akumulace vznikaly kaolinickým zvětráváním živcem bohatých granitoidů v podmínkách teplého a vlhkého klimatu. Stáří kaolinizace není jednoznačně doloženo. S největší pravděpodobností k ní došlo ve svrchním mezozoiku až spodním terciéru, a to ještě před uložením sedimentů eggenburgského stáří.
V profilu reziduálních kaolínů byly rozlišeny dvě fáze kaolinizace. V průběhu první fáze, dokumentované ve spodní části profilu, vznikal kaolinit argilitizací plagioklasů. Ve druhé fázi (svrchní část profilu) docházelo ke kaolinizaci draselných živců a vybělování biotitu. Železo uvolňující se z biotitu vytvořilo v oxidačním prostředí limonitové smouhy, které kaolín na mnoha místech znehodnocují. Mocnost reziduálních kaolinitů (foto 12 a 13) dosahuje v okolí Mašovic kolem 30 m. Nejsvrchnější část kaolínového profilu byla přeplavena. Mocnost takto redeponovaného kaolínu se pohybuje kolem 1 m.
Z hlediska využití v keramickém průmyslu mají kaolíny od Mašovic jen nízkou až střední kvalitu a byly tak hodnoceny jako nebauxitová surovina pro výrobu hliníku.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Únanov, Vranov nad Dyjí nebo Tasovice.
Čtyroký P., Batík P. et al. (1983): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000 34-113 Znojmo. - ÚÚG Praha.
Daněk A. (1983): Petrografie granitoidních hornin dyjského masívu území mezi Tasovicemi, Derflicemi a Znojmem.- MS, dipl. práce, PřF UJEP Brno.
Krystková I. (1971): Kaolinová ložiska na Znojemsku.- Čas. Minerál. Geol., 16, 159-173, Praha.
Neužil J., Kužvart M. (1972): Petrography of the kaolin deposit Hradiště near Znojmo (Czechoslovakia).- Acta Univ. Carol., Geol., 1972, 207-218, Praha.
Neužil J.,
Mátl V., Kužvart M. (1973): The
kaolins of the SE margin of the Bohemian Massif (the Mašovice deposit).- Sixth
Conference on Clay Mineralogy and Petrology, 165-186, Praha.
Schulmann K., Lobkowicz M., Melka R. (1991): Geological Workshop Moravian Windows.- Moravský Krumlov 26. 4. – 30. 4. 1991, Exkursion guide, Praha.
Štelcl J. et al. (1988): Výsledky komplexního výzkumu granitoidů dyjského masívu a ložiskotvorných procesů ve vybraných oblastech Hrubého Jeseníku.- MS, etapová zpráva úkolu II-4-4/04, PřF UJEP Brno.
Zimák J., Melichar R. (1997): Lokalita Mašovice.- In: Zimák J. et al.: Průvodce ke geologickým exkurzím. Morava – střední a jižní část.- UP Olomouc, 130 s.