| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Horniny těšínitové asociace slezské jednotky
Souřadnice S42:
49° 43,718´
18° 18,350´
255 m n.m.
mapa KČT č. 61-62(C4)
Klíčová slova: vněkarpatské příkrovy, spodní křída, slezská jednotka, těšínsko-hradišťské souvrství, těšínit
V zářezu železniční trati č.323 vedoucí z Frýdku-Místku do Ostravy (u označníku trati 15,1 km) jsou v nárazovém břehu Ostravice odkryty výchozy těšínitů (foto 1, 2 a 3). Lokalita leží asi 1,5 km jz. od kostela v Řepišti a 300 m v. od železničního mostu přes Ostravici. Odkryvy jsou přístupné ze silnice č. 477 Frýdek Místek - Ostrava. V obci Řepiště je třeba odbočit doleva a sejít asi 800 m do údolí řeky (mapa 1). Při návštěvě lokality je třeba dbát zvýšené opatrnosti, neboť v její bezprostřední blízkosti vede železniční trať se značně frekventovaným provozem (foto 4).
Těšínity zastižené v profilu (foto 5 a 6) jsou součástí tzv. těšínitové asociace. Tyto horniny vystupují společně s dalšími hlubinnými i výlevnými magmatity ve spodní křídě slezské jednotky (mapa 2) na severním úpatí Beskyd, a to zejména v prostoru mezi Frýdkem-Místkem, Havířovem a Českým Těšínem. Jejich vznik souvisí patrně s velmi hlubokými zlomy zasahujícími v období vzniku flyšové pánve vnějších Karpat až do svrchního pláště.
Lokalita je charakteristická výskytem těšínitů, nápadných černými jehličkovitými vyrostlicemi (foto 7 a 8) rozptýlenými ve světlejší základní hmotě (foto 9, 10 a 11). Vyrostlice jsou tvořeny zejména amfiboly (foto 12, hnědý amfibol, barkevikit, kaersutit) a pyroxeny (augit, egirín), z dalších tmavých minerálů se vyskytuje olivín a biotit. Základní hmota obsahuje plagioklasy (foto 13 a 14), analcim a další minerály ze skupiny zeolitů (philipsit, thomsonit, natrolit). Těšínity jsou v odkryvu značně navětralé a místy mají rozpadavý charakter.
Těšínity pronikají do okolních hornin těšínsko-hradišťského souvrství (valangin až spodní apt). Jde o drobně rytmický flyš, typický střídáním tmavých vápnitých jílovců s laminovanými pískovci a obsahující hojné čočkovité vložky a bochníkovité konkrece pelosideritů.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Baška, Řeka nebo Hončova hůrka u Příboru.
Bubík M., Krejčí O., Kirchner K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdeckomístecka.- Muzeum Beskyd, Frýdek Místek, 53 s.
Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky.- Academia Praha, 436 s.
Menčík E. et al. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny.- ÚÚG Praha, 304 s.
Menčík E., Andrusov A. (1985): Těšínsko-hradištské súvrstvie (vrstvy).- In Andrusov A., Samuel O. et al.: Statigrafický slovník Západných Karpát, 2 L/Z, s. 267, GÚDŠ Bratislava.
Šmíd B. (1962): Přehled geologie a petrografie hornin těšínitové asociace na severním úpatí Beskyd.- Geol. Práce, 63, 53-60, Bratislava.
Šmíd B. (1978): Výzkum vyvřelých hornin těšínitové asociace.- MS, ÚÚG Praha.