Baška u Frýdku-Místku


hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Horniny těšínitové asociace slezské jednotky


Souřadnice S42:
49°38,582´
18°21,982´
312 m.n.m.
mapa KČT č. 61-62 (D5)


Klíčová slova: vněkarpatské příkrovy, spodní křída, slezská jednotka, těšínsko-hradišťské souvrství, těšínitová asociace, těšínitový pyroxenit


Na jižním okraji obce Baška se v korytě řeky Ostravice nacházejí výchozy označované místním názvem „peřeje“. Jeden z největších vystupuje proti proudu řeky (foto 1), asi 250 m od mostu spojujícího Kunčičky a Bašku (mapa 1). Ve výchozech jsou odkryta tělesa hornin těšínitové asociace (foto 2, 3, 4 a 5) pronikající jílovitými sedimenty těšínsko-hradišťského souvrství slezské jednotky (mapa 2).


Podmořský alkalický a vápenato-alkalický vulkanismus kulminuje ve spodní části hradišťských vrstev. Je soustředěn v pruhu o celkové délce kolem 100 km, táhnoucím se od Hranic na Moravě k Českému Těšínu a pokračujícím na území Polska. Vulkanity tvoří převážně izolovaná žilná tělesa, méně zastoupené jsou podmořské výlevy a akumulace pyroklastického materiálu. Mineralogicky a geochemicky odpovídají velmi různorodé těšínitové asociaci (magmatity pikritového, těšínitového a monchiquitového typu), nápadně  podobné bazaltům, bazanitům a nefelinitům. Složení uvedených hornin je ovlivněno přimíseným materiálem zemské kůry, diferenciací magmatu i autometamorfními procesy. Vulkanismus, jehož zdrojem byl patrně svrchní plášť, odráží počínající a krátkodobou tvorbu riftu v hluboké pánvi. Předpokládá se, že vulkanická činnost nebyla spjata se subdukcí. Mineralogicky jsou popisované vulkanity zajímavé výskytem dutinových minerálů (zeolity, kalcit, baryt, chalcedon, vzácně i prehnit a pektolit).


Skalní výchozy poblíž mostu v Bašce (foto 6 a 7) jsou tvořeny masivními magmatity tmavě zelené až černé barvy (foto 8, 9, 10 a 11), které lze převážně označit jako přeměněné těšínitové pyroxenity. Jde o jemnozrnné až středně zrnité horniny s porfyrickou, ofitickou nebo i mandlovcovitou strukturou (foto 12). Na jejich složení se podílí analcim, nefelín, plagioklasy a pyroxeny (v některých částech výchozu se vyskytují až 5 mm velké krystaly augitu). V malém množství jsou přítomny alkalické živce, biotit a zeolity. Horniny jsou silně karbonatizované (foto 18, 19 a 20) a chloritizované. Složením a stavebními znaky odpovídají horninám monchiquitové skupiny s přechody k těšínitům a bazaltům.

Na pravém břehu Ostravice vytvářejí horniny těšínitové asociace polštářové lávy, které jsou charakteristické pro podmořské výlevy v podobě pytlovitých těles, hromadících se původně v plastickém stavu na úbočích podmořských vulkánů. Dutinky po sopečných plynech jsou vyplňovány analcimem, kalcitem, křemenem a zeolity (růžový harmotom). Současně lze v tělesech těšínitových hornin nalézt dutiny a pukliny s analcimem (až 1 cm velké bezbarvé krystaly), kalcitem, křemenem (bezbarvé a bílé krystaly, ojediněle ametyst) a pyritem (foto 13, 14, 15 a 16).

V malém množství se na výchozech objevují tmavě šedé vápnité jílovce těšínsko-hradišťského souvrství (valangin až spodní apt) dosahující mocnosti do 3 m. Tyto horniny místy vytvářejí i decimetrové útržky uzavírané v magmatitech těšínitové asociace (foto 17). Sedimenty vystupující v nadloží i v podloží těšínitů jsou kontaktně metamorfovány do zelenošedých, světlešedých a tmavošedých kontaktních rohovců o mocnosti několika cm až dm. V blízkosti kontaktů je hojný pyrit vytvářející až 5 cm velké krystaly.


V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Řepiště, Řeka nebo Bílá.


Bubík M., Krejčí O., Kirchner K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdeckomístecka.- Muzeum Beskyd, Frýdek Místek, 53 s.

Dostál J., Owen J. W. (1998): Cretaceous alkaline lamprophyre from northern Czech Republic: geochemistry and petrogenesis.- Int. J. Geol. Sci., 87, 1, 67-77, Berlin.

Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky.- Academia Praha, 436 s.

Menčík E. et al. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny.- ÚÚG Praha, 304 s.

Skupien P. (2004): Nová lokalita minerálů těšínitové asociace.- Minerál, 12, 2, 87-90, Brno.

Šmíd B. (1962): Přehled geologie a petrografie hornin těšínitové asociace na severním úpatí Beskyd.- Geol. Práce, 63, 53-60, Bratislava.

Šmíd B. (1978): Výzkum vyvřelých hornin těšínitové asociace.- MS, ÚÚG Praha.



Zpět na hlavní stránku