| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Godulský vývoj slezské jednotky – istebňanské
souvrství
Souřadnice S42:
49° 27,240´
18° 27,935´
646 m.n.m.
mapa KČT č. 96 (C6)
Klíčová slova: vněkarpatské příkrovy, slezská jednotka, istebňanské souvrství, pískovce, slepence, jílovce
Na soutoku Černé a Bílé Ostravice, asi 1,5 km za osadou Bílá ve směru k hraničnímu přechodu Klokočov (SK), se vlevo od silnice č. 56 Bílá – Ostravice (asi 200 m před odbočkou na Žilinu) nachází příležitostně těžený etážový kamenolom (mapa 1, foto 1). V lomu jsou odkryty sedimenty, které reprezentují godulský vývoj slezské jednotky (foto 2 a 3). Statigraficky představují součást svrchního pískovcového komplexu istebňanského souvrství (campan až spodní paleocén) (mapa 2).
Istebňanské souvrství navazuje bez přerušení sedimentace na souvrství godulské. Jeho rychlý nástup, spojený s erozí podloží, je odezvou subhercynského vrásnění v oblasti Vnitřních Karpat. Litologicky se vyznačuje přítomností pískovců a slepenců hrubě rytmického flyše, s nimiž se střídají různě mocné sekvence s převahou tmavě šedých až černošedých, zpravidla nevápnitých jílovců. Celkové kvantitativní zastoupení hrubě rytmického písčitého flyše a sekvencí s převahou pelitů je v istebňanských vrstvách laterálně proměnlivé.
Na lokalitě převládá psefiticko-psamitická sedimentace reprezentovaná přítomností pískovců a slepenců s podřadnými vložkami jemnozrnnějších členů (jílovce, prachovce). Pískovce mají křemenný, arkózový i drobový charakter. Jsou jemně až hrubě zrnité (foto 4, 5, 6, 7 a 8) nebo i drobně slepencové (foto 9, 10 a 11). Vytvářejí lavice decimetrových až metrových mocností (foto 12 a 13). V gradačně zvrstvených polohách na bázi pískovcových lavic se objevují slepence. Při vícenásobné gradaci tvoří uprostřed lavic neostře ohraničené proužky nebo nepravidelné čočky, mohou však vystupovat i v samostatných lavicích. Slepence představují petromiktní, drobně až středně zrnité ortokonglomeráty obsahující valouny křemene, metamorfitů, magmatitů a vápenců. Místy mají i křemenný charakter. Pískovcovo-slepencové polohy (často tilloidní) obsahují podřadné, jen několik centimetrů mocné vložky černošedých jílovců (foto 14 a 15) a laminovaných prachovců bohatých muskovitem a množstvím zuhelnatělého rostlinného detritu. Na bázi pískovcových lavic bývají vyvinuty proudové a vtiskové mechanoglyfy. Kromě gradačního (jednoduchého i mnohonásobného) nebo skluzového zvrstvení je součástí některých silnějších lavic i nezřetelné, hrubě šikmé zvrstvení.
Istebňanské souvrství se ukládalo v anoxickém prostředí. Hrubší klastický materiál byl přinášen gravitačními proudy z prostoru slezské kordilery, oddělující slezský a magurský sedimentační prostor. Pískovcový komplex lze ze sedimentologického hlediska charakterizovat jako facii proximálních turbiditů a fluxoturbiditů, tvořících výplň rozsáhlého koryta v horní části turbiditního vějíře.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Prostřední Bečva, Řeka nebo Baška.
Bubík M., Krejčí O., Kirchner K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdeckomístecka.- Muzeum Beskyd, Frýdek Místek, 53 s.
Eliáš M. (1970): Litologie a sedimentologie slezské jednotky v Moravskoslezských Beskydech.- Sbor. geol. Věd., Geol., 18, 7-99, Praha.
Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky.- Academia Praha, 436 s.
Matějka A., Roth Z. (1952): Příspěvek ke geologii povodí Horní Ostravice v Moravskoslezských Beskydech.- Sbor. Ústř. úst. geol., 19, Odd. geol., 621-646, Praha.
Menčík E. et al. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny.- ÚÚG Praha, 304 s.
Roth Z. (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-34-XIX Ostrava.- ÚÚG Praha.
Stráník Z., Menčík E., Eliáš M., Adámek J. (1993): Flyšové pásmo Západních Karpat, autochtonní mesozoikum a paleogén na Moravě a ve Slezsku.- In: Přichystal A., Obstová V., Suk M.: Geologie Moravy a Slezska, 107-122, Brno.