| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Granitoidy
brněnského masivu
Souřadnice S42:
49° 14,519´
16° 35,598´
487 m.n.m.
mapa KČT č. 85 (E3)
Klíčová slova: brněnský masiv, granodiorit typu Královo Pole, biotit
Lokalitu tvoří opuštěný stěnový kamenolom nacházející se na rozhraní městských částí Královo Pole a Řečkovice, cca 1 km s. od nádraží Královo Pole. Přístup je možný od nádraží Brno-Královo Pole ulicemi Myslínova a Podhájí. Asi 400 m za recyklační linkou stavební suti přilehlé k ulici Myslínova je třeba na křižovatce cest (foto 1) odbočit vpravo směrem k Zamilovanému háji, vstup do lomu se nachází přibližně 100 m napravo za křižovatkou (mapa 1).
Odkryv je součástí řady starých, v současnosti již nečinných stěnových kamenolomů, táhnoucích se při okraji lesa od královopolského nádraží směrem na Řečkovice. Lomovou stěnou je zastižen jeden z 11 v současnosti rozlišovaných typů granodioritů brněnského masivu (mapa 2), označovaný jako granodiorit typu Královo Pole (foto 2 a 3).
Granodiorit má charakteristicky narůžovělou (foto 4), místy až masově červenou barvu. Je středně zrnitý až drobnozrnný (foto 5), s hypautomorfně zrnitou mikrostrukturou. Většina minerálních součástek je plasticky deformována. Pro popisovanou horninu je typická přítomnost automorfních, zpravidla pseudohexagonálně omezených tabulek biotitu, dosahujících místy velikosti až kolem 1 cm (foto 6, 7 a 8). Biotit bývá chloritizován, nejintenzivněji zpravidla podél štěpných trhlin.
Mikroskopicky je granodiorit složen z automorfně až xenomorfně omezeného plagioklasu An20-30 (53 obj. %). Ve srovnání s ostatními granodiority brněnského masivu bývá plagioklas častěji nezdvojčatěný nebo jen jednoduše polysynteticky zdvojčatěný podle albitového, periklinového, karlovarského a manebašského zákona. Některá zrna jsou zonální a na styku s K-živci uzavírají myrmekity a antiperthit. Z dalších minerálů obsahuje královopolský granodiorit perthitický K-živec (13 obj. %), undulózně zhášející křemen (27 obj. %), silně pleochroický (žlutohnědá, hnědá-hnědozelená) biotit (4 obj. %) a ojedinělé lupínky muskovitu (do 1 obj. %) vznikající sběrnou krystalizací sericitu. Z akcesorických minerálů (1 obj. %) je přítomen apatit, zirkon a ojediněle i titanit. Sekundární kalcit a klinozoisit (1,5 obj. %) vyplňují drobné žilky pronikající granodioritem.
Vnitřní stavba granodioritu je izotropní. Bývá porušená drobnými dislokacemi a puklinovou kluznou kliváží. V horních částech odkryvu je hornina silně zvětralá a přechází do 1-2 m mocné polohy granodioritového detritu.
Z petrofyzikálního hlediska charakterizuje popisovaný granodiorit nízká magnetická susceptibilita, která zpravidla nepřesahuje hodnotu 3.10-3 j. SI. Průměrná objemová hustota je 2,642 g.cm-3. Nízká je i přirozená gama aktivita, s výraznou převahou Th nad U (Th/U = 4-12).
V
širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Kuřim,
Blansko, Dřínová nebo Želešice.
Hrouda F., Janák F., Štelcl J. (1968): Zur petrophysikalischen Charakteristik einiger Granodiorite des Brünner Massivs.- Gerlands Beitr. Geophys., 77, 6, 473-486, Leipzig.
Hrouda F., Rejl L. (1973): Studium tektoniky v brněnském masívu na základě magnetických výzkumů.- Věst. Ústř. Úst. geol., 48, 1-9, Praha.
Svoboda L. (1977): Akcesorické minerály granitoidů brněnského masívu.- MS, kand. dis. práce, Brno.
Štelcl J. et al. (1974): Exkurzní profil granodiority brněnského masívu.- UJEP Brno, 34 s.
Štelcl J. (1997): Lokalita Brno – Královo Pole.- In: Zimák J. et al.: Průvodce ke geologickým exkurzím. Morava – střední a jižní část.- UP Olomouc, 130 s.
Štelcl J., Weiss J. et al. (1986): Brněnský masív.- UJEP Brno, 255 s.