| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Turbidity
protivanovského souvrství
Souřadnice S42:
49° 30,309´
16° 50,041´
622 m n.m.
mapa KČT č. 51 (E1)
Klíčová slova: moravskoslezské paleozoikum, Drahanská vrchovina, protivanovské souvrství, brodecké droby, břidlice, rytmity
Ve vrcholové části Drahanské vrchoviny se na okraji obce Buková (asi 600 m jv. od křižovatky silnice Buková–Protivanov se silnicí č. 373) nachází na levém břehu potoka poblíž budované čistírny odpadních vod stěnový kamenolom, který byl v minulosti využíván pro místní těžbu stavebního kamene (mapa 1). V současnosti již opuštěný lom je silně zarostlý vegetací (foto 1, 2 a 3). V zachované části odkryvu vystupují turbidity protivanovského souvrství drahanského kulmu (mapa 2).
Základní horninový typ představují na lokalitě hrubě
lavicovité až masivní brodecké droby (spodní až střední visé) vytvářející
několik metrů mocné polohy (foto 4 a 5). V čerstvém stavu jsou převážně
středně zrnité, modravě šedé barvy, která zvětráváním nabývá hnědavých
odstínů (foto 6). Popisované horniny představují klasifikačně křemenné
droby (foto 7 a 8), jejichž kvantitativní minerální a chemické složení
je uvedeno v tabulkách 1 a 2.
Droby zastižené odkryvem obsahují vložky flyšových rytmitů (foto 9, 10 a 11) tvořených zřetelně vyvinutým střídáním jemnozrnných drob (foto 12 a 13), prachovců (foto 14) a jílových břidlic (foto 15). Jejich přítomnost lze zaznamenat na řadě míst v rámci protivanovského souvrství (např. lokalita Šošůvka). Mocnost jednotlivých rytmů se pohybuje nejčastěji v rozmezí 1-5 cm (foto 16). Jílové břidlice se na mnoha místech vyznačují pro tyto horniny typickým střípkovitým rozpadem (foto 15).
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Šošůvka, Jedovnice, Sloup - Vápenka a další.
Holá L. (1973): Kvantitativní složení kulmských drob Drahanské vysočiny.- MS, dipl. práce, PřF MU Brno.
Müller P., Novák Z. et al. (2000): Geologie Brna a okolí.- ČGÚ Praha, 90 s.
Štelcl J. (1962): Přehled petrografie kulmu Drahanské vysočiny.- Acta Musei Silesiae, A, 11, 113-125, Opava.
Štelcl J. ml. (1985): Příspěvek k petrologii a chemismu spodnokarbonských drob Drahanské vrchoviny a paleozoického fundamentu v podloží karpatské předhlubně.- Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., Geol., 15, 1, 47-86, Brno.
Müller V. et al. (1999): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 24-23 Protivanov.- ČGÚ Praha, 41 s.