| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Styk macošského a líšeňského souvrství
Souřadnice S42:
49° 20,945´
16° 44,642´
494 m n.m.
mapa KČT č. 86 (C2)
Klíčová slova: moravskoslezské paleozoikum, Moravský kras, macošské souvrství, líšeňské souvrství, vilémovické vápence, křtinské vápence
Na jižním svahu kóty Strážná (538 m. n. m.), 1 km zsz. od Jedovnic byl průzkumným lomem (foto 1 a 2) odkryt styk macošského a líšeňského souvrství. Přístup k lomu je po obecní asfaltové komunikaci odbočující na náměstí v Jedovnicích vlevo ze silnice č. 379 vedoucí z Blanska do Vyškova. Po zhruba 500 m přechází komunikace postupně v polní cestu (foto 3). Z křižovatky na náměstí činí vzdálenost k lomu asi 1,2 km (mapa 1).
Na lokalitě vystupují karbonátové horniny budující střední část Moravského krasu (mapa 2). Lomem je zastižen styk vilémovických vápenců macošského souvrství a křtinských vápenců souvrství líšeňského (foto 10). Popisovaný styk má charakter zcela plynulého přechodu z frasnkých světle šedých masivních vilémovických vápenců (foto 11) do fialově hnědých hlíznatých famenských vápenců křtinských (foto 4, 5, 6 a 12), vyznačujících se místy velmi nápadnými dekorativními strukturami (foto 7 a 8). Zvětráváním dochází k rozpadu vápenců na jednotlivé hlízy (foto 9). Na lokalitě byly současně popsány skluzové struktury, přecházející lokálně až do brekciovitých a dokládající východní sklon tehdejšího svahu.
Hlíznaté vápence se ukládaly podél okraje pánve během postupné regrese moře. Rudě zbarvený lateritický jílovitý materiál byl splavován z pozvolna vystupujícího brněnského masivu a ukládán v oxidačním mělkovodním a otevřeném mořském prostředí, v němž se neuplatňoval vliv silnějšího proudění. Do nadloží přibývá ve vápencích směrem k východu jílovité matrix a jejich odstíny přecházejí postupně do tmavě šedých až šedozelených, indikujících redukční, relativně hlubší sedimentační prostředí. Litologická změna odráží ukončení útesové sedimentace a zvyšování přínosu zvětralého terigenního materiálu.
V blízkém okolí lze navštívit další lokality, např. Rudice, Sloup, Šošůvka nebo Blansko.
Dvořák J. (1972): Shallow-water character of the nodular limestones and their paleogeographic interpretation.- Neu. Jb. Geol. Paläont., Mh., 509-511, Stuttgart.
Dvořák J. (1990): Paleofacial and paleoclimatic aspects of Devonian and Moravia.- Věst. Ústř. Úst. geol., 65, 65-74, Praha.
Dvořák J., Friáková O., Lang L. (1976): Block structura of the old basement as indicated by the facies development of the Devonian and the Carboniferous in the Moravian Karst (Sudeticum, Moravia, ČSSR).- Geologica et paleont., 10, 153-160, Marburg.
Dvořák J., Štelcl O., Demek J., Musil R. (1993): Geologie a geomorfologie Moravského krasu.- In: Musil R. et al. : Moravský kras – labyrinty poznání, GEO program Adamov, 336 s.
Müller P., Novák Z. et al. (2000): Geologie Brna a okolí.- ČGÚ Praha, 90 s.