| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Kulmské
sedimenty Drahanské vrchoviny
Souřadnice S42:
49° 24,694´
16° 45,422´
584 m n.m.
mapa KČT č. 86 (B2)
Asi 200 m východně od obce Šošůvka se na jihozápadním až jižním okraji kóty Helišova skála (613 m n.m., mapa 1) nachází opuštěný, částečně zatopený kamenolom (foto 1, 2 a 3), v němž jsou odkryty turbidity protivanovského souvrství drahanského kulmu (mapa 2).
K základním horninovým typům, těženým na lokalitě, patří hrubě lavicovité až masivní brodecké droby (spodní až střední visé), vytvářející 5-10 m mocné polohy (foto 4 a 5). V čerstvém stavu jsou převážně středně zrnité, modrošedé (foto 6, 7 a 8), v závislosti na stupni zvětrávání nabývají šedozelených až hnědavých odstínů (foto 9). Na puklinách drob se často vyskytují velmi dobře vyvinuté, černé až modrofialové manganové infiltráty (foto 10), mající místy dendritický charakter (foto 11, 12 a 13). Polohy mocnější než 1 m nebývají gradačně zvrstveny. Popisované horniny klasifikačně odpovídají křemenným drobám (foto 14 a 15), jejich kvantitativní minerální a chemické složení je uvedeno v tabulce 1.
V nižší části drobových poloh je odkryvem zastižena až 12 m mocná poloha rytmitů (foto 16 a 17) . Rytmity jsou tvořeny výrazně pozitivně gradačně zvrstvenými rytmy o mocnosti 1-3 cm (foto 18, 19 a 20). Ojediněle se vyskytují rytmy 5 až 11 cm mocné. Poměr jemnozrnných drob a prachovců (foto 21 a 22) k jílovým břidlicím je u málo mocných rytmů 2 : 1 až 1 : 1, u mocnějších rytmů 3 : 1 až 4 : 1. Poměrně hojná je bioturbace, místy končící až dokonalým prohnětením sedimentu. Časté jsou vertikálně a šikmo probíhající okrouhlé chodbičky po vrtání červů, které bývají zpravidla vyplněné drobou. Místy se vyskytuje slabá konvolutní deformace lamin velmi jemnozrnných drob a prachovců. Rytmity bývají poměrně intenzivně postiženy kliváží.
Báze mocnějších drobových rytmů bývá ostrá, ojediněle doprovázená plochými vtisky s plápolavými strukturami, spočívajícími ve vytlačování podložních břidlic do nadložních drob a dokládajícími gravitační hrnutí materiálu od Z k V. Při bázi drob se často vyskytují útržky břidlic (foto 23).
V brodeckých drobách odkrytých v lomu bylo J. Dvořákem (1987) popsáno velké skluzové těleso vysokého stupně diageneze, obsahující značný počet vnitřně deformovaných útržků jílových břidlic. Utržený blok je vnitřně deformován do „izoklinálních vrás“, jejichž osnímu úklonu odpovídá generelní s. sklon vrstevních ploch celého tělesa. Skluz se vyznačuje východní vergencí pohybu a dokládá východní sklon paleosvahu.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Sloup - Vápenka, Sloup - Vavřinec nebo Jedovnice.
Dvořák J. (1987): Skluz v drobách v lomu u Šošůvky (z. část Drahanské vrchoviny).- Čas. Mineral. Geol., 32, 305-308, Praha.
Holá L. (1973): Kvantitativní složení kulmských drob Drahanské vysočiny.- MS, dipl. práce, PřF MU Brno.
Müller P., Novák Z. et al. (2000): Geologie Brna a okolí.- ČGÚ Praha, 90 s.
Štelcl J. (1962): Přehled petrografie kulmu Drahanské vysočiny.- Acta Musei Silesiae, A, 11, 113-125, Opava.
Štelcl J. ml. (1985): Příspěvek k petrologii a chemismu spodnokarbonských drob Drahanské vrchoviny a paleozoického fundamentu v podloží karpatské předhlubně.- Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., Geol., 15, 1, 47-86, Brno.
Müller V. et al. (1999): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 24-23 Protivanov.- ČGÚ Praha, 41 s.
analytické údaje - tabulka 1 (složení brodeckých drob)