Stará Libavá


hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Produkty plio-pleistocenního vulkanismu


Souřadnice S42:
49° 46,783´
17° 31,472´
691 m n.m.
mapa KČT č. 56 (B5)


Klíčová slova: kenozoické bazaltoidy, pyroklastika, vulkán


Exkurzní lokalitou jsou dva opuštěné lomy ležící  zhruba 1 km západně od vrcholu Červené hory (749,0 m). Oba lomy jsou vyznačeny na turistické mapě. K většímu z lomu vede polní cesta, která odbočuje vpravo ze silnice Stará Libavá - Horní Guntramovice, odbočka je zhruba 300 m za Starou Libavou (mapa 1, foto 1). Menší lom (foto 2 a 3) leží asi 200 m východně od velkého, lze k němu dojít po poli (tento lom je již v blízkosti hranice Vojenského výcvikové prostoru Libavá!). Lokalita je v literatuře označována i pod jinými názvy: „Zlaté lípa“, „Červený vrch“, „Norberčany“, „Guntramovice“.


Prostor lokality představuje  silně denudovaný relikt sopky, náležející ke skupině plio-pleistocenních vulkánů ve střední části Nízkého Jeseníku. Jsou zde zachovány zbytky někdejšího sopouchu s plošně malým zbytkem pyroklastik. Větší rozsah mají produkty efuzívní aktivity, které tvoří těleso lávového proudu. Lokalitu podrobně charakterizují Dvořák et al. (1977) a Barth a Kočandrle (1979).


Ve velkém (západně ležícím) lomu (foto 4 a 5) je odkryt sopouch, v jehož okolí je patrna silná kaustická přeměna okolních kulmských hornin (až do vzdálenosti 15 m) - kulmské jílové břidlice či břidlice siltové jsou zde metamorfovány na porcelanit červenohnědé barvy. Ve střední části lomu (a současně ve střední části sopouchu) vystupuje nevytěžený suk velmi tvrdého čediče s kulovitou odlučností (foto 6, 7, 8 a 9). Jím pronikají mladší čedičové žíly. Produkty explozívní činnosti jsou zachovány v drobném denudačním zbytku v bezprostředním okolí. Jde o lapilové až aglomerátové tufy, místy s čedičovými bombami, ve kterých nacházíme četné xenolity okolních kulmských sedimentů.

Produktem efuzívní činnosti je lávový proud směru SV-JZ, o délce 450 m, šířce přes 200 m a max. mocnosti 23 m. Petrograficky jde o olivinický čedič (foto 12), alkalický olivinický čedič a nefelinický bazanit. Nejrozšířenější varietou je „čedič“ s hrubě kuličkovitým rozpadem - tzv. bobový čedič (s průměrem „kuliček“ 1 - 3 cm, výjimečně až 5 cm) – foto 10 a 11.


V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Nové Valteřice, Bohučovice nebo Annina dolina.


Barth, V. - Kočandrle, J. (1979): Čedičové výskyty u Břidličné, Staré Libavé a Kříšťanovic v Nízkém Jeseníku. - Acta UPO,T 62, Geogr.-Geol.XVIII, 25-53.

Dvořák J. et al. (1977): Průvodce k exkurzím a abstrakta referátů. 21. celostátní konference Československé a Slovenské geologické společnosti při ČSAV a SAV v Olomouci ve dnech 13.-15. září 1977. Olomouc.



Zpět na hlavní stránku