| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Sillimanit-biotitové ruly moldanubika v oblasti přibyslavské mylonitové zóny
Souřadnice S42:
49° 21,991´
15° 36,732´
599 m n.m.
mapa KČT č. 83 (A6)
Klíčová slova: moldanubikum, přibyslavská mylonitová zóna, pararuly, migmatity, sillimanit
Lokalita se nachází asi 3 km jjv. od Jihlavy a 1 km svv. od Rančířova (mapa 1). Přístup k činnému jámovému lomu je po asfaltové komunikaci (foto 1), která je odbočkou ze silnice č. 405 Jihlava – Brtnice. Pro vstup do lomu je nezbytné povolení majitele.
V lomu (foto 2 a 3) najdeme biotitové (foto 4) až sillimanit-biotitové pararuly moldanubika (mapa 2), které jsou obvykle silně migmatitizované (foto 5) a obsahují polohy leukokratního migmatitu (foto 6 a 7). Ve východní stěně najdeme intenzivně deformovaná eliptická tělesa leukokratních metamorfitů, jejichž minerální složení je podobné ortorulám pestré skupiny moldanubika typu Blaník.
Sillimanit-biotitové pararuly mají základní složení křemen, plagioklas, K-živec, biotit (foto 8 a 9), muskovit a sillimanit (foto 10 a 11). K-živec tvoří někdy porfyroblasty několikacentimetrové velikosti (foto 12). Silně břidličnaté biotitové nebo sillimanit-biotitové ruly se místy střídají s masivními polohami biotitových rul nebo kvarcitických rul až kvarcitů.
Až desetimetrové polohy leukokratních ortorul jsou svojí oriantací ve shodě s foliací okolních pararul. Můžeme je označit jako granát-turmalinické, turmalinické nebo muskovitové ortoruly s proměnlivým složením a velikostí zrna. Horniny jsou bělošedé, drobně až středně zrnité s všesměrnou strukturou (foto 15). Křemen je obsažen 25-30 obj. %, polysynteticky lamelovaný plagioklas odpovídá albitu, obsah je 20-38 obj. %. K-živec je zastoupen do 30 obj. %, muskovit je zastoupen do 5 obj. %. Běžnou akcesorií je výrazně pleochroický turmalín a granát almandinového typu s až 37 mol. % spessartinové složky. Zaznamenána byla přítomnost apatitu, zirkonu, Mn-columbitu a Nb-rutilu. Hornina je výrazně peraluminická s převahou Na2O nad K2O. Leukokratní charakter se projevuje v nízkém obsahu FeO a MgO (tabulka 1). Nízký je také obsah CaO.
Na všech typech hornin se projevuje mylonitizace sv.-jz. přibyslavské mylonitové zóny a sz.-jv. komárovické tektonické zóny. Ve slaběji postižených horninách tvoří diskontinuitní linie četné kluzné plochy (foto 13) a pohybové rýhy. Pokročilejší stadium destrukce se projevuje přítomností kataklazitů, mylonitů s porfyroklastickou strukturou a ultramylonitů s obsahem grafitu.
Běžná je přítomnost sulfidické mineralizace, ve které převládá pyrit a je vázána hlavně na plochy foliace (foto 14).
V širším okolí můžeme navštívit lokality jako např. Kosov, Mrákotín nebo Vanov.
Beneš K. et al. (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000, M-33-XXII Jihlava. – ÚÚG Praha.
René M. (2006): Leukokratní ortoruly z okolí Jihlavy, rukopis pro Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2005, s laskavým svolením autora.
analytické údaje - tabulka 1 (složení ortorul)