Rozseč nad Kunštátem


hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Rudní výskyt ve svratecké klenbě moravika


Souřadnice S42:
49° 32,028´
16° 27,330´
615 m n.m.
mapa KČT č. 50 (F1)


Klíčová slova: moravikum, olešnické skupina, polymetalické zrudnění, sfalerit, galenit


Výskyt se nachází asi 900 m sz. od obce Rozseč nad Kunštátem a je přístupný po polní cestě, která je odbočkou ze silnice č. 362 (foto 1). Dobývky označované jako Horničí jsou v lese, cca 200 m od hlavní silnice (foto 2, mapa 1). Jedná se o historické ložisko zmiňované již v roce 1350, geologický průzkum v 60. letech označil zásoby jako průmyslově nevýznamné.


Lokalita se nachází v horninách olešnické skupiny při hranici se skupinou bítešskou, vše ve svratecké klenbě moravika (mapa 2 a 3). Přímo na lokalitě se setkáme se sericitickými a chlorit-sericitickými fylity s proměnlivým obsahem grafitu (foto 3), biotitovými a biotit-muskovitovými břidlicemi a zastoupeny jsou i krystalické vápence.


Zrudnění má na lokalitě dvě formy:

1. žilné metasomatické proniky v tektonické kře krystalických vápenců

2. převažující je nepravidelné čočkovité zrudnění vázané na fylity, které má formu ložních žilek (foto 4). Místy má charakter impregnačního zrudnění v prokřemenělých krystalických vápencích.

Textury zrudnění jsou vtroušeninové nebo žilkovité, nejčastěji se jedná o drobné žilky karbonátů, které jsou paralelní s plochami foliace fylitů. Sulfidická mineralizace tvoří agregáty velikosti do dvou centimetrů a jsou vázány na karbonátové žilky nebo vtroušeny přímo ve fylitech.


Převažujícím sulfidem je sfalerit, zpravidla je tmavě hnědý a srůstá s jinými sulfidy. Jeho složení nevykazuje žádné anomálie (tabulka 1). Druhým nejběžnějším sulfidem je galenit, který často srůstá se sfaleritem nebo je v něm uzavřen, někdy tvoří „plstnatou rudu“. Má zvýšený obsah Ag (až 1230 ppm).

Intimní srůsty v agregátech do 3 mm tvoří tetraedrit a bournonit. Bournonit vykazuje obvyklé složení (tabulka 2), tetraedrit je zajímavý vysokými obsahy Ag (tabulka 3).

Z dalších sulfidických minerálů jsou zcela podružně zastoupeny chalkopyrit, pyrit, markazit, arzenopyrit a boulangerit.

Z hlušinových minerálů se ve zrudnění objevují starší a mladší křemen (ve vztahu k rudním minerálům), a hlavním minerálem je karbonát. Převažující složení je dolomit – ankerit, kalcit je vzácnější.

Zvětráváním rudní mineralizace vznikají druhotné produkty – především se jedná o limonit, sádrovec, jarosit a malachit.

V současné době jsou v lese zachovány haldy po dolování (foto 5, 6 a 7), na kterých lze najít ukázky hornin olešnické skupiny a vzácněji i samotnou rudní mineralizaci.


V širším okolí je možné navštívit další exkurzní lokality, např. Švařec-Cumberk, Malý Chlum nebo Černou Horu. V nedalekém Kunštátě je výroba světoznámé keramiky a památník jeskyně Blanických rytířů.


Malý K. (1999): Mineralogie rudních výskytů u Rozseče nad Kunštátem a Štěchova-Lačnova (svratecká klenba moravika). – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., LXXXIV: 61-70.

Mátl V. (1974): Metalogeneze Moravika. – Sbor. Geol. Průzk. Ostrava, 7, 12:41-51.


Zpět na hlavní stránku