| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Lukovské vrstvy, hrubě klastický vývoj paleogénu
magurského flyše
Souřadnice S42:
49° 08,341´
17° 20,783´
314 m n.m.
mapa KČT č. 89-90 (C4)
Klíčová slova: magurský flyš, račanská jednotka, lukovské vrstvy, pískovce, slepence, exotika
Ve vsi Salaš (jv. část Chřibů, 6 km sz. od Velehradu), na levé straně silnice z Velehradu, se asi 100 m za objektem místní knihovny (foto 1) nachází opuštěný stěnový kamenolom (mapa 1, foto 2), v němž je zachycen profil hrubě klastickým vývojem paleogénu magurského flyše. Přístup je po lesní cestě, po níž vede zelená turistické značka.
V lomu je odkryt pískovcovo-slepencový vývoj lukovských vrstev soláňského souvrství, reprezentující spodní oddíl paleogénu račanské jednotky magurského flyše (mapa 2, foto 3). Vlastní těžební stěna o výšce 25-30 m zaujímá plochu kolem 120 m2 (foto 4). V převládajících pískovcových lavicích je nepravidelně uložena samostatná slepencová poloha o průměrné mocnosti 1,5-2 m (foto 5, 6 a 7). Slepenec je petromiktní, převážně hrubozrnný, s valouny dosahujícími velikosti 10-20 cm (foto 8, 9 a 10), místy až 30 cm (foto 11). Centrální část slepence má drobnozrnný charakter s průměrnou velikostí valounů od 2 do 5 cm (foto 12 a 13). Ve složení slepenců převažují kvantitativně klastické částice (cca 90 %) nad vápenato-písčitým pojivem, které je zastoupeno jen relativně malým podílem.
V hrubozrnných slepencových partiích nápadně vystupují exotické valouny sedimentů (34 %) a krystalinika tvořeného magmatity (48 %), metamorfity (14 %) a křemenem (4 %). Petrograficky jde nejčastěji o vápence, pískovce, rohovce, acidní magmatity (muskovitové a dvojslídné granity, biotit-muskovitové a muskovit-biotitové granodiority, biotitové tonality, pegmatity) a krystalické břidlice (chlorit-sericitové, sericitové a grafitové fylity, vzácněji svory a ruly). Převážná část součástek podílejících se na složení valounů je postižena sekundárními přeměnami a mechanickými deformacemi naznačujícími jejich slabou metamorfózu.
Přítomnost hornin zastoupených ve valounovém materiálu slepenců má zásadní význam pro rekonstrukci jejich pravděpodobné zdrojové oblasti, označované často v literatuře jako slezská kordiléra, brunnie a v poslední době pak jako tzv. brunovistulikum. Uvedený segment budující jihovýchodní okraj Českého masívu a pokračující směrem k východu pod karpatskou předhlubeň se patrně aktivizoval v důsledku zvýšené tektonické aktivity magurské geosynklinály a za současného zvýraznění jeho vertikální členitosti se tak mohl v případě variského i alpinského orogenního cyklu stát významným zdrojem hrubě klastického materiálu. Poslední uskutečněné výzkumy současně naznačují i možnou souvislost klastik s některými vzdálenějšími zdroji, jakými jsou např. variské granity moldanubika, granitoidy centrálních Západních Karpat nebo Taurského okna v Alpách.
V širším okolí je možno navštívit další lokality, např. Stupava, Hluk nebo Blatnici.
Hanžl P., Krejčí O. (1996): Geochemické rysy granitoidních valounů magurského flyše Chřibů a jejich provenience.- Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1995, 56-58, Brno.
Hanžl P., Finger F., Krejčí O., Schitter F., Buriánková K., Stráník Z. (1998): Typology and age of granitoid pebbles in Carpathian flysh conglomerates. Proceedings of the International Conference 'Palaeozoic Orogenesis and Crustal Evolution of European Lithosphere'.- Acta Univ. Carol., Geol., 42, 2, Praha, 260 s.
Hanžl P., Schitter F., Finger F., Krejčí O. (1997): Datování granitu z valounu slepenců magurského flyše Chřibů.- Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1996. 4, 26-27, Brno.
Hanžl P., Schitter, F., Finger F. et al. (1999): Petrography, geochemistry and age of granitit pebbles from the Moravan part of the Carpathian flysh.- Geol. Carpath., 50, Sp. Iss., 101-103, Bratislava.
Krystek I. (1965): Výzkum sedimentů západní části magurského flyše a otázky jejich genese.- Foli Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., Geol. č, 9, 1-47, Brno.
Němcová-Hlobilová J. (1964): Příspěvek k exotickým horninám karpatské soustavy.- Sbor. Prací Univ. Palackého, Geogr. Geol., 4, 17, 69-145, Praha.
Němcová J. (1967): Příspěvek k exotickým horninám Chřibů.- Sbor. Prací Univ. Palackého, Geogr., Geol., 9, 23, 61-81, Praha.
Štelcl J. (1989): Petrology and geochemistry of granitoid exotics of the Rača unit of the Magura Flysch.- Geol. Zbor. Geol. carpath., 40, 6, 735-748, Bratislava.
Štelcl J. (1993a): Hlavní výsledky petrologického výzkumu krystalinických exotik račanské jednotky magurského flyše.- Zpr. geol. Výzk. v roce 1991, 137-138, Praha.
Štelcl J. (1993b): Výsledky petrochemického studia krystalinických exotik račanské jednotky magurského flyše.- Zpr. geol. Výzk. v roce 1991, 139-141, Praha.
Štelcl J.
(1997): Lokalita Salaš.- In: Zimák J. et al.: Průvodce ke geologickým exkurzím.
Morava – střední a jižní část.- UP Olomouc, 130 s.