| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Kulmské sedimenty na lektostratotypové lokalitě kyjovických vrstev hradecko-kyjovického souvrství; hydrotermální mineralizace
Souřadnice S42:
49° 46,265´
17° 58,959´
314 m n.m.
mapa KČT č. 59 (E3)
Klíčová slova: hradecko-kyjovické souvrství, droby, prachové břidlice, prachovce, hydrotermální mineralizace
Exkurzní lokalitou je opuštěny stěnový lom (foto 1, 2 a 3) u obce Stará Ves, asi 1 km vjv. od kostela (mapa 1). Přístup do lomu je po cestě, odbočující vpravo ze silnice Bílovec - Skřípov (foto 4 a 5).
V lomu jsou odkryty sedimenty kyjovických vrstev. Střídají se zde lavicovité jemnozrnné droby (mocnost jednotlivých vrstev je 10 až 60 cm) s prachovci a prachovými břidlicemi (cm až dm mocnosti, výjimečně až několik m mocné polohy)- foto 6, 7 a 8; v jediném případě byla zjištěna tenká vložka silně karbonatizovaného kyselého tufitu (Dvořák 1999). Čelní stěna lomu (foto 9, 10 a 11) reprezentuje jeden z nejlepších odkryvů vrásovo-násunové tektoniky v jesenickém kulmu (Grygar et al. 1997). Výrazně asymterické flexury typu zalomených vrás (foto 12 a 13) jsou doprovázeny mezivrstevními dislokacemi subparalelními s plochými křídly flexur.
Droby
vystupují v lomu jsou tmavě šedé, často paralelně tence vrstevnaté, místy
až laminované (foto 14 a 15). Obsahují 50 % křemene, 20 % plagioklasů, 10 %
úlomků kyselých vulkanitů a 20 % úlomků fylitů, rul a prachovitých břidlic
(viz Dvořák 1999). Prachovce a prachové břidlice jsou šedočerné, výrazně
paralelně laminované (foto 16, 17
a 18). Místy je v nich hojný pyrit a černá
organická hmota.
Kulmské sedimenty (zejména droby) jsou často prostoupeny sítí drobných žilek (foto 19, 20, 21, 22 a 23) tvořených křemenem a karbonáty (převažuje kalcit nad karbonátem dolomit-ankeritové řady), místy jsou přítomny šedozelené agergáty chloritu klinochlor-chamositové řady, ojedinělý je baryt; sulfidy jsou na těchto žilkách zastoupeny pyritem, výjimečný je chalkopyrit a sfalerit (Zimák et al. 2002). Z druhotných produktů se zde hojně vyskytují povlaky druhotných oxid-hydroxidů Fe (limonit), ojedinělý je malachit.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Bohučovice, Lhotka nebo Boňkov.
Dvořák J. (1999): Disharmonicky zvrásněné hradecko-kyjovické souvrství ve Staré Vsi u Bílovce (jv.část Oderských vrchů, sev.Morava). - Čas. Slez. Muz., Vědy přír., 48, 91-93. Opava.
Grygar R. et al. (1997): Lokalita Stará Ves u Bílovce. - In: Sedimentární a tektonický vývoj synorogenních pánví - exkurzní průvodce, str. 6. Ostrava.
Zimák J., Losos Z., Novotný P., Dobeš P., Hladíková J. (2002): Study of vein carbonates and notes to the genesis of the hydrothermal mineralization in the Moravo-Silesian Culm. - Journ. Czech Geol. Soc., 47, 3-4, 111-122. Praha.