Vitošov


hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Ložisko vysokoprocentních vápenců s krasovými jevy


Souřadnice S42:
49° 51,521´
16° 56,680´
269 m n.m.
mapa KČT č. 52 (A4)


Klíčová slova: vápence, mramory, krasové jevy


Exkurzní lokalitou je činný lom (foto 1) asi 6 km vjv. od Zábřehu, 1 km jv. od obce Leština, vyznačený v turistické mapě (mapa 1).


Ložisko vitošovských vápenců vystupuje mezi obcemi Lesnice, Vitošov a Hrabová. Délka ložiska dosahuje délky zhruba 3 km, z toho je nyní v podélné ose otevřeno stěnovým lomem v délce 800 m (Zelinger et al. 1998, Chorazy et al. 1999a) – foto 2 a 3. Vitošovské vápence jsou někdy paralelizovány s karbonátovými horninami skupiny Branné; jejich stáří je devonské nebo snad (?) předdevonské. Jsou postiženy slabou regionální metamorfózou a petrograficky je lze klasifikovat jako kalcitické mramory; jejich barva je šedomodrá, světle šedá až tmavě šedá (foto 4, 5 a 6), některé mramory jsou výrazně laminované (Morávek 1976). V mramorech jsou často drobné žilky i mohutnější žíly tvořené kalcitem (foto 7). Vitošovské ložisko patří k nejvýznamnějším ložiskům karbonátových hornin na území ČR, a to především díky kvalitním vysokoprocentním vápencům (resp. mramorům).


Silné tektonické postižení příznivě ovlivnilo vývoj krasových procesů v prostoru lokality, včetně vzniku endokrasu. Ten je tvořen především úzkými, zkrasovělými puklinami (foto 8), menšími dutinami, drenovacími krasovými kanály (foto 9 a 10) a propasťovitými puklinovými jeskyněmi, většinou neprůleznými (vertikální rozpětí je však značné, i přes několik těžebních etáží). V průběhu těžby byly zastiženy i větší jeskynní prostory (40 x 12 x 5-2 m). Krasové pukliny a dutiny mají bohatou sintrovou výplň - časté jsou zde jeskynní pisolity (Chorazy et al. 1999a,b, Morávek 1997, 1998a,b, 1999). Krasové pukliny a dutiny v nejvyšší části lomu jsou často vyplněny terra rosou (foto 11 a 12).


 V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Zábřeh - Růžové údolí, Měrotín nebo Novou Ves u Litovle.


Chorazy J., Švancer M., Morávek R. (1999a): Souběh těžební činnosti a záchranné dokumentace ve vápencovém lomu Vápenky Vitošov, s.r.o. - U-R-GP, 6, 10, 21-24. Praha.

Chorazy J., Morávek R., Švancer M. (1999b): Objev „Jeskyně velkých stalagmitů“ ve vápencovém lomu ve Vitošově. - Severní Morava, 75, 58-64. Šumperk.

Morávek R. (1976): Ke geologii a petrografii vápencového souvrství u Vitošova. - Zpr.Vlast. Muz. v Olomouci, 179, 1-8. Olomouc.

Morávek R. (1997): Objev puklinové jeskyně ve vápencovém lomu Vitošov. - Zpr. Vlast. Muz. v Olomouci, 275, 57-58. Olomouc.

Morávek R. (1998a): Geochemie sintrů z krasových zón těžebního segmentu mezi IV-III etáží lomu vápenky Vitošov a její vztahy k vápencům vitošovského ložiska. - Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1997, 9-11. Brno.

Morávek R. (1998b): Kalcitové pizolity z krasových dutin vápencového ložiska Vitošov. - Minerál, 6, 1, 22-28. Brno.

Morávek R. (1999): Zpráva o průběhu, výsledcích výzkumu a záchranné dokumentaci ve vápencovém lomu Vápenky Vitošov, s.r.o. v letech 1998-1999. - Zpr. Vlast. Muz. v Olomouci, 277, 38-43. Olomouc.

Zelinger O. et al. (1998): RD Jeseník 1958-1998. 213 stran. Vydaly RD Jeseník.



Zpět na hlavní stránku