hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Amfibolity letovického krystalinika
Souřadnice S42:
49° 33,309´
16° 32,713´
372 m n.m.
mapa KČT č. 50 (E2)
Klíčová slova: letovické krystalinikum, amfibolity
Asi 3 km z. od Letovic, 1 km za hrází přehrady a 300 m před mostem přes přehradní zátoku (mapa 1) jsou v zářezu silnice č. 365 Letovice – Křetín rozsáhlé výchozy amfibolitů (foto 1 a 2).
Amfibolity jsou součástí ofiolitového komplexu letovického krystalinika (mapa 2), jsou součástí tzv. letovické synformy. Horniny jsou tmavě šedé až černé, místy se zelenavým nádechem (foto 3). Monoschematické typy amfibolitů mají velmi výraznou foliaci (foto 4), v polyschematických amfibolitech se střídají polohy amfibolitů a hornin ortorulového až granitového vzhledu (foto 5 a 6). Amfibolity tvoří polohy ve svorech a rulách o mocnosti od několika centimetrů po tělesa o mocnosti několik stovek metrů. Horniny jsou jemně až středně zrnité s plošně paralelní strukturou. Mikrostruktura je granonematoblastická až nematoblastická, místy s náznaky porfyroblastické stavby. Hlavními minerály je amfibol a plagioklas, akcesoricky mohou být přítomny granát, epidot – zoisit, křemen, titanit, chlorit a rudní minerály. Amfiboly jsou zpravidla sloupečkovité, silně pleochroické v hnědozelených odstínech, místy zdvojčatělé. Plagioklasy tvoří drobná, polysynteticky zdvojčatělá zrnka, místy nahloučená ve formě „oček“. Křemen je zpravidla ve formě drobných zrnek. Titanit tvoří drobná nepravidelná zrnka, místy s vrostlicemi rutilu.
Amfibolity a ostatní horniny letovického krystalinika byly metamorfovány převážně ve facii epidot-amfibolitové. Zastoupení makroprvků se nijak neliší od amfibolitů jiných krystalických komplexů v Českém masivu. Jejich chemická variability je nízká, obecně vykazují tholeitický trend. Vznikly pravděpodobně odvozením z pláště, jako produkt frakční diferenciace ofiolitového komplexu a jsou svrchním členem kumulátové série.
Běžně se v amfibolitech objevují křemen-živcové (foto 7), čistě křemenné (foto 8) nebo karbonátové žilky protínající amfibolity, s mocností do 15 cm. Karbonátové žilky jsou tvořeny kalcitem a jejich mocnost nepřesahuje několik cm. Neobsahují žádné rudní minerály.
Na puklinách a foliačních plochách amfibolitu se vzácně objevují povlaky limonitu a malachitu.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Letovice, Černá hora nebo Brněnec.
Poubová E. (1984): Amphibolites of the Letovice crystalline complex and their genetic interpretation. – Krystalinikum, 17, 115-127. Brno.
Vrtek T. (1991): Studium rudní mineralizace letovického krystalinika. – MS diplomová práce. Masarykova univerzita Brno.