| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Serpentinitové těleso v pestré skupině moldanubika
Souřadnice S42:
49° 05,722´
16° 16,502´
233 m n.m.
mapa KČT č. 83 (B3)
Klíčová slova: moldanubikum, serpentinit, puklinová mineralizace, hydromagnezit, artinit
Asi 7 km z. od Ivančic a 800 m jz. od obce Biskoupky najdeme v údolí řeky Jihlavy menší činný lom, založený v serpentinitovém tělese. K lomu se nejsnáze dostaneme po asfaltové komunikaci, které vede proti proudu řeky z obce Hrubšice a míjí chráněné území hadcové stepi „Nad řekami“ (foto 1 a 2). Tuto cestu značí rovněž červená turistické trasa (mapa 1). Pro vstup do lomu (foto 3 a 4) je nezbytný souhlas provozovatele (Kamena Brno).
Těleso serpentinitu ležící v moravském moldanubiku je plošně nejrozsáhlejší a nachází se asi 4 km v. od tělesa mohelenského (mapa 2). V literatuře se objevuje označení „hrubšický hadec“. Obě serpentinitová tělesa tvoří součást náměšťsko-krumlovského granulitového masivu. Kontakt serpentinitů a granulitů jz. od Biskoupek zvýrazňuje zóna o mocnosti až několik desítek metrů, tvořená intermediárními horninami, které vznikly anatexí původních granulitů. Sv. a v. okraj serpentinitového tělesa u Biskoupek překrývají pleistocenní sedimenty typu spraší a sprašových hlín (foto 5) s ojedinělými polohami vltavínonosných štěrků.
Těleso serpentinitů se nachází v různém stupni zvětrávání. Na povrchu je tento stupeň přeměny velmi silný, v hlubších erozních partiích zaznamenáme relativně čerstvé horniny. V lomu u Biskoupek najdeme horninu tmavě zelené až zeleno-černé barvy (foto 6 a 7), která vykazuje typickou smyčkovitou mikrostrukturu. Převažující minerály serpentinové skupiny místy uzavírají relikty olivínu, v některých typech hornin se objevuje i rombický pyroxen. Akcesorický granát má v polarizovaném světle růžovohnědou barvu a je bez kelyfitických lemů, přítomny jsou rovněž opakní magnetit nebo chromit. Serpentinitové horniny obsahovaly původní minerální asociaci olivín – spinel – ortopyroxen – klinopyroxen a jednalo se o horniny blízké perodotitu nebo lherzolitu. Tyto horniny pochází ze suboceanického svrchního pláště a k jejich přeměně došlo během jejich exhumace do současné polohy.
V lomu Biskoupky jsou serpentinity v horním patře překryty zvětralinovým pláštěm, který místy dosahuje mocnosti až 4 m (foto 8 a 9). Horniny jsou silně tektonicky porušeny (foto 10 a 11) a obsahují řadu různě mocných alteračních zón. Tyto „puklinové“ systémy lze rozdělit na dvě skupiny:
pukliny obsahující alterační produkty serpentinitu – jedná se o agregáty minerální směsi antofylitu, chloritu a magnezitu (foto 12, 13 a 14).
puklinová karbonátová mineralizace.
Karbonáty jsou na puklinách reprezentovány uhličitany Ca a Mg. Nejčastěji zastoupeným karbonátem je hydromagnezit, který může tvořit jemnozrnné žilky až 1 cm mocné, polokulovité agregáty s radiálně paprsčitou stavbou (foto 15), zemité krusty nebo vzácněji tabulkovité krystaly. Má obvykle sněhově bílou (krystaly) nebo šedobílou (agregáty) barvu. Huntit se vyskytuje ve formě tenkých krust a má bílou barvu. Vzácně se objevují brucit, kalcit a brugnatellit. Velmi pěkné, sněhově bílé drúzy radiálně paprsčitých jehlicovitých krystalů vytváří artinit (foto 16), někdy na puklinách o plošném rozsahu několik dm2 (foto 17). Podmínky vzniku tohoto minerálu jsou velmi specifické.
V lomu se také setkáme s dalšími typy zvětrávacích procesů, které vedou např. ke vzniku tenkých opálových povlaků (foto 18) na puklinách hornin.
V širším okolí lze navštívit řadu jiných lokalit, např. Mohelno, Lamberk, Budkovice nebo Oslavany. V nedalekých Řeznovicích najdeme významnou románskou památku – kostel sv. Petra a Pavla z 12. století.
Medaris G., Jelínek E. (2004): The Mohelno peridotite: a fragmet of suboceanic mantle in the Náměšť granulite. – In: Janoušek V (ed.): International workshop on petrogenesis of granulite and related rocks. Excursion Guide and Abstract Volume, 13 – 16. Brno.
Kovář O. (2006): Puklinová minerální asociace serpentinitů z Biskoupek u Oslavan. – MS, bakalářská práce, PřF MU. Brno.
Kovář O., Losos Z. (2005): Artinit z hadcového lomu u Biskoupek u Oslavan, západní Morava – nový minerál pro Českou republiku. Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz., 13, 137-139. Praha.
Urban M. (1988): The chemical and fabric development of granulite at the contact with peridotite SW of Biskoupky, Moldanubian area. – Acta Univ. Carol., Geologica, 2, 161-179.