| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Granulity náměšťského granulitového masivu
Souřadnice S42:
49° 09,712´
16° 10,226´
386 m.n.m.
mapa KČT č. 83 (A2)
Klíčová slova: náměšťský granulitový masiv, granulity, kyanit, granát
Lokalita se nachází asi 2 km jz. od obce Březník (jv. od Náměšti nad Oslavou) a cca 350 m j. od zříceniny hradu Lamberk. Přístup je po polní cestě z Březníku nebo po červené turistické značce, na které lokalita leží (mapa 1). Lokalitu tvoří suťové pole tvořené z balvanů granulitů, ve svahu údolí řeky Oslavy (foto 1 a 2).
Severovýchodní okraj náměšťského masivu je tvořen zlomovou strukturou, podél které se přesouvají horniny moldanubika přes svrateckou klenbu moravika. Styčnou plochou mezi moldanubikem a moravikem je náměšťská linie, která je vlastně zdvojenou tektonickou linií svírající úzký klín rulové zóny (mapa 2). Tektonika granulitového komplexu je svázána s variskou etapou tvorby příkrovů v moldanubické oblasti. Východní část náměšťského masívu je překryta sedimenty boskovické brázdy a na severozápadě jsou granulity obklopeny migmatitizovanými gföhlskými rulami. Kontakt je lemován deskovitými tělesy tholeitických amfibolitů s obsahem pyroxenu nebo granátu. Západní okraj je ohraničen několika výraznými mylonitovými zónami.
Na lokalitě se nachází výchozy a kamenná pole (foto 3 a 4) tvořená felsickými typy granulitů (foto 5 a 6), které se velmi podobají ostatním moldanubickým granulitům. Jsou tvořeny asociací minerálů křemen – mesopertitický živec – granát (foto 7 a 8) – kyanit (foto 9 a 10) – rutil a proměnlivým množstvím druhotného biotitu. Kyanit je velmi často přeměněný na granát, sillimanit, spinel a muskovit. Mezi běžné akcesorie patří apatit, zirkon, magnetit a ilmenit.
Typická je páskovaná struktura hornin (foto 11 a 12), v níž se střídají polohy bohaté na biotit a polohy bez biotitu. Vzácné jsou tenké laminy granulitů s obsahem hyperstenu, vázané na oblasti výskytu ultrabazických těles.
Granulity uzavírají budiny nebo i větší tělesa serpentinizovaných spinelových peridotitů. Některé peridotity rekrystalovaly do typů s obsahem pyropu.
Nedaleký hrad Lamberk (původně Langenberk) byl vybudován v roce 1370 vladyckou rodinou z Miroslavských Knínic. Pozdější majitel Jan Sokol se proslavil jako válečník v době lucemburské. Ubránil Znojmo proti králi Zikmundovi, ale jinak podnikal loupežné výpravy do okolí. Ve vojsku Vladislava II. Jagelonského byl učitelem mladého Jana Žižky. Hrad byl po husitských válkách zbořen. Dnes se zachovalo jen několik zdí a nádherný výhled do údolí (foto 13).
V širším okolí
jsou další geologické lokality, např. Naloučany,
Mohelno nebo Vícenice.
Janoušek V. (2004): Lamberk: felsic granulites and medieval robbers. – In Janoušek V. (ed.): Excursion guide and Abstract volume, International workshop on petrogenesis of granulites and related rocks, 2004, Brno.
Urban M. (1992): Kinematics of the Variscian thrusting in the Eastern Moldanubicum (Bohemian Massif, Czechoslowakia): evidence from the Náměšť granulite massif. – Thectonophysics, 201, 371-391.