| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Profil
sedimenty karbonu a permu jižní části boskovické brázdy
Souřadnice S42:
49° 07,623´
16° 20,274´
229 m n.m.
mapa KČT č. 83 (A3)
Klíčová slova: boskovická brázda, moravská svorová zóna, balinské slepence, jílovce, prachovce, pískovce, arkózové pískovce, arkózy
Lokalitu představují nesouvislé odkryvy probíhající v délce přibližně 800 m na levém břehu Oslavy, v. od mostu přes řeku v Oslavanech (mapa 1). Profil je koncipován jako naučná stezka horninami jižní části boskovické brázdy (mapa 2), která je doprovázena tabulemi poskytujícími návštěvníkům odborné informace. Začátek stezky s první informační tabulí se nachází přibližně 50 m za posledními rodinnými domky (foto 1). Z opačné strany je přístup k profilu ze silnice od Padochova, kde je třeba ihned po vjezdu do Oslavan odbočit těsně před křižovatkou na Ivančice vpravo po cestě kolem rodinných domků (foto 2).
Boskovická brázda představuje 4-6 km širokou asymetrickou příkopovou propadlinu ssv. – jjz. směru situovanou na východním okraji Českého masivu. Probíhá od Moravského Krumlova, přes Ivančice, Rosice, Boskovice k Jevíčku. Pánev původně zasahovala směrem k SZ až do okolí Náměště nad Oslavou. Na JV hraničí s brněnským masivem, na SZ sousedí s horninami moravika.
Boskovická brázda byla založena již v prekambriu. Nejvýznamnější pohyby probíhaly na zlomech boskovické brázdy v závěru variského geotektonického cyklu ve svrchním karbonu a spodním permu. S uvedenými pohyby souviselo postupné zahlubování brázdy, a to zejména v úseku rosicko-oslavanském a letovickém, které jsou v současnosti navzájem odděleny tzv. tišnovským prahem. Od poorlického permu je boskovická brázda oddělena na severu tzv. malonínskou elevací. Synsedimentační a postsedimentační pohyby způsobily přesmyk brněnského masivu přes východní okraj pánve. Podloží boskovické brázdy tvoří geologické jednotky moldanubika, moravika a brunovistulika a plášťové horniny představované kulmskými drobami.
Geologický profil v Oslavanech se nachází při západním okraji boskovické brázdy. Podloží západního úseku sedimentační pánve budují krystalinické horniny moravské svorové zóny vystupující na řadě odkryvů jz. od Oslavan. V nich jsou zastoupeny zejména svory (foto 3, 4 a 5) a kvarcity, lokálně jsou přítomny granátové svory, šedé krystalické vápence a tmavě šedozelené amfibolity. Svorový komplex bývá pronikán biotitovými rulami, dvojslídnými rulami a pegmatity. Ve větších hloubkách jsou horniny moravské svorové zóny vystřídány horninami olešnické skupiny (fylity, grafitové fylity, kvarcity a krystalické vápence). Ve východní polovině brázdy se předpokládá částečné překrytí uvedených podložních jednotek kulmskými sedimenty, které v minulosti vytvářely plášť brněnského masivu a západomoravského krystalinika.
Paleozoická sedimentace je v boskovické brázdě představována nepřerušeným ukládáním jezerních a říčních sedimentů o mocnosti přes 2000 m. Bazální sedimentace vyrovnala členitý reliéf starších podložních jednotek a projevila se uložením až 300 m mocného spodního červeného souvrství rozšířeného zejména v západní části sedimentační pánve. Jedním z litologicky nejnápadnějších členů bazálního souvrství jsou balinské slepence. Jde o petromiktní slepence s typicky červeným zbarvením tmelu. Na složení valounového materiálu se podílejí horniny podložního moldanubika a moravika (fylity, krystalické vápence, pararuly, serpentinity, bítešské ortoruly, kvarcity, kulmské droby, břidlice a červeně zbarvené pískovce). Mineralogicky zajímavý je výskyt malachitu tvořícího součást tmelu balinských slepenců. Směrem do nadloží přechází slepencový vývoj bazálního souvrství do červených pískovců tvořených silně porušeným a nevytříděným materiálem.
Bazální sedimenty jsou výraznou, ostrou hranicí odděleny od spodního šedého pásma (foto 6) vystupujícího v jejich nadloží. Jde o šedé jemnozrnné křemenné pískovce a prachovce, lokálně se nacházejí i tufitické jílovce a šedé drobnozrnné slepence tvořené valouny kulmských drob, kvarcitů, fylitů, svorů a bítešských ortorul. Mocnost slepencových poloh se snižuje směrem k S za současného úbytku kulmských drob ve valounovém materiálu. Sedimenty charakterizuje výrazná vrstevnatost. Křemenné pískovce spodního šedého pásma byly historicky využívány jako stavební materiál oslavanského zámku, kláštera, některých objektů v Ivančicích a jejich okolí.
Součástí spodního šedého pásma je hlavní uhlonosný slojový vývoj rosicko-oslavanského souvrství s bohatými fytopaleontologickými nálezy a syngenetickým pyritovým zrudněním. Ve svrchních polohách spodního šedého souvrství vychází odvodňovací Dědičná štola jako historický doklad bývalé těžby černého uhlí (foto 17 a 18).
Rosicko-oslavanské uhlonosné souvrství je překryto středním červeným souvrstvím (foto 7, 8 a 9), které statigraficky odpovídá tzv. padochovskému souvrství. Je tvořeno jílovci, prachovci a pískovci, které se střídají ve dvoufázových cyklech. Červené zbarvení souvisí s přítomností jemných zrn hematitu. Červená souvrství se ukládala v období střídání aridních a humidních period s delšími periodami aridními. Aridní klima neumožňovalo tak intenzívní zvětrávání, a proto sedimenty červených souvrství jsou méně zralé.
Svrchní šedé pásmo (foto 10) vystupující v nadloží středního červeného souvrství je tvořeno řadou horninových typů (šedé pískovce, šedé prachovce, šedé jílovce s vložkami vápenců a slínovců, bituminózní slínovce). Na pestrosti litofaciálního vývoje se uplatnila členitá strukturní stavba podložních jednotek a oživení starších tektonických směrů v období variské tektogeneze. V průběhu sedimentace docházelo ke zdvihu a nasunování východní okrajové jednotky – brněnského masivu a jeho pláště tvořeného devonskými vápenci a spodnokarbonskými drobami. Brněnský masiv tak postupně stlačoval sedimentární výplň boskovické brázdy. Tektonickou aktivitou se v jižní části boskovické brázdy projevila rovněž linie třebíčského zlomu orientovaného ve směru Z – V. Oslavanský profil umožňuje sledovat ve svrchním šedém pásmu tektoniku přesmykového charakteru se zřetelnou západní vergencí pohybu (foto 11, 12 a 13).
Nadloží svrchního šedého pásma představuje souvrství arkózových pískovců, arkóz a slepenců oslavské facie (foto 14, 15 a 16). Popisované souvrství vytváří pruh od Hrubšic přes Novou Ves, Oslavany, Padochov a směřuje do prostoru v. od Zbýšova u Brna a odtud pak dále k Babicím a Zastávce u Brna. Arkózové pískovce a arkózy sloužily v minulosti jako významný stavební kámen. Těženy byly v lomech v Řeznovicích, Hrubšicích, Oslavanech, Padochově a Zbýšově. Tyto sedimenty byly využity při výstavbě historicky významných sakrálních objektů v oblasti západní Moravy (bazilika sv. Prokopa v Třebíči, kostel v Řeznovicích), městských a zámeckých objektů v Ivančicích, Rosicích, Moravském Krumlově, Hrubšicích a báňských staveb v samotné rosicko-oslavanské pánvi. Široké využití zaznamenal tento stavební kámen také na objektech budovaných v 19. stol. v Brně.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Budkovice, Moravské Bránice nebo Dolní Kounice.
Jaroš J. (1961): Geologický vývoj jižní části Boskovické brázdy (oblast Moravský Krumlov-Veverská Bítýška) v permokarbonu.- Práce Brněn. Zákl. Čs. Akad.Věd, 33, 12, 545-569, Praha.
Jaroš J. (1964): Vysvětlivky ke geologické mapě M33-105-D Ivančice.- MS, ÚÚG, 1-118, Praha.
Malý L. (1973): Rosicko-oslavanská pánev.-2. exkurze uhelně geologického semináře.- MS, 1-22, Zbýšov u Brna.
Malý, L., Uhrová, J. (1989): Rosicko-oslavanská pánev ve světle nových geologických poznatků.- Acta Mus. Morav., Sci. natur., 74, 1-2, 69-73, Brno.
Malý L. (1993): Formování sedimentační pánve permokarbonu boskovické brázdy a vývoj svrchnostefanské sedimentace v rosicko-oslavanské pánvi.- Geologie Moravy a Slezska, 87-99, Brno.
Mastalerz, K., Nehyba, S. (1997): Příspěvek k poznání jezerní sedimentace v boskovické brázdě (24-34 Ivančice).- Geol. Výzk. Mor. Slez. v Roce 1996., 4, 71-72, Brno.
Jelínek, F., Nehyba, S., Leichmann, J. (2002): Sedimentary Petrography and Provenance Study as an Indicator of the Evolution of Sedimentary Basin - Southern Part of the Boskovice Furrow (Czech Rep.) 7th Meeting of the Czech Tectonic Studies Group, Żelazno, Poland, May 9-12, 2002.- Geolines, 14, 41-42, Praha.