Mohelno

Serpentinizované ultrabazity západomoravského moldanubika, náměšťsko-krumlovské granulitové těleso

Souřadnice S42:
49° 05,876´
16° 11,892´
295 m.n.m.
mapa KČT č. 83 (B2)

Klíčová slova: západomoravské moldanubikum, náměšťsko-krumlovské granulitové těleso, peridotity, serpentinity, granulity

Lokalitu tvoří přírodní výchozy vystupující v údolí na levém břehu řeky Jihlavy (foto 1 a 2). Přístup k profilu je možný po cestě odbočující ze silnice č. 392 Dukovany – Mohelno (foto 3) a vedoucí údolím podél řeky. Začátek cesty se nachází vpravo za mostem přes Jihlavu, vlastní odkryvy začínají za chatami, asi 200 m od silnice ve směru toku (mapa 1).

Hluboko zaříznuté údolí řeky Jihlavy probíhá v okolí Mohelna horninami náměšťsko-krumlovského granulitového tělesa, tvořícího součást západomoravského moldanubika. Granulity jsou velmi úzce spojeny s magmatickými tělesy gabroidního až ultrabazického charakteru a s amfibolity (mapa 2). Na největším z těchto ultrabazitových těles (délka 4 km, mocnost ~300 m) se nachází národní přírodní rezervace Mohelno.

 Mohelenské peridotity jsou součástí komplexu vysoce metamorfovaných hornin suboceánské litosféry, do něhož byly zapracovány útržky astenosféry a který byl později příkrovově vysunut do dnešní polohy. Během této exhumace byly peridotity hydratovány za vzniku minerálů skupiny serpentinu (antigorit, chryzotil). Současné peridotity jsou představovány několika typy. V centrální části tělesa tvoří jejich podstatnou část minerální asociace olivín-spinel-ortopyroxen-klinopyroxen, která směrem ke kontaktu s granulitem přechází na asociaci olivín-granát-ortopyroxen-klinopyroxen. Z hlavních nerostů obsahují popisované horniny forsterit, granát, enstatit, chromdiopsid a pargasit. Vysoký obsah hliníku v pyroxenech je typický pro peridotity vznikající za vysokých teplot.

Variská deformace okrajových partií peridotitového tělesa byla doprovázena rekrystalizací granátu s vysokým podílem pyropové složky. Granátový peridotit je zastižen profilem v údolí Jihlavy, kde vystupuje v jeho úvodní části (foto 4, 5 a 6). Podle současných poznatků se vytvořil při extrémních teplotách dosahujících ~ 1300 °C a tlaku kolem 27,5 kbar. Přítomnost kelyfitových lemů kolem zrn granátu, je dávána do souvislosti s ochlazováním a exhumací peridotitu. S postupujícím zvětráváním se v současnosti granáty na mnoha místech z horniny uvolňují (foto 7 a 8).

Připovrchové partie výchozů místy protínají drobné žilky druhotně vznikajícího hnědavého opálu.

Světlé granulity náměšťsko-krumlovského tělesa, vystupující v další části profilu (foto 9 a 10), odpovídají látkově jemnozrnným granátovým nebo biotit-granátovým ortorulám. Jsou buď homogenní (foto 11 a 12), nebo bývají nevýrazně až výrazně páskované. V páskovaných typech se střídají polohy bílého granátového granulitu a granulitem bělošedým až šedým, majícím granát-biotitový nebo biotit-granátový charakter. V granulitech vystupujících na kontaktu s okolními ultrabazickými tělesy lze vzácněji najít i tenké pásky tmavých granulitů obsahujících hypersten. Granulity se skládají z podstatného množství perthitického K-živce (foto 13), oligoklasu, křemene a variabilního podílu biotitu. Mají porfyroblastickou mikrostrukturu (foto 14), porfyroblasty vytváří nejčastěji granát (foto 15 a 16), někdy K-živec nebo i kyanit, dosahující velikosti několika desetin mm nebo maximálně milimetrové velikosti. Kyanit bývá lokálně přeměněn na granát, sillimanit, spinel a muskovit. Z akcesorií se běžně vyskytuje apatit, zirkon a magnetit, vzácněji i ilmenit.

Předpokládá se, že granulity vznikly z taveniny chudé na vodu, koncentrované na styku zemské kůry a pláště, odkud se do roztavené hmoty dostaly xenolity o objemu cm³ až km³.

V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Hrubšice, Oslavany nebo Vícenice. Velmi krásná je procházka podél řeky Jihlavy kolem hadcové stepy.

Demek J., Melichar R., Zimák J. (1997): Lokalita Mohelno.- In: Zimák J. et al.: Průvodce ke geologickým exkurzím. Morava – střední a jižní část.- UP Olomouc, 130 s.

Dufek J. (1991): Ložiskově geologické zhodnocení ultrabazik na jz. Moravě z hlediska jejich netradičního využití.- MS, dipl. práce, PřF MU Brno.

Hladíková A. (1996): Serpentinity na západní Moravě.- MS, dipl. práce, PřF UP Olomouc.

Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky.- Academia Praha, 436 s.

Janoušek V. (2004): Lamberk: felsic granulites and medieval robbers.- International workshop on petrogenesis of granulites & related rocks – Exkursion Guide & Abstract Volume, October 1-3, Náměšť nad Oslavou, 11-12, Brno.

Matějovská O. (1967): Petrogenesis of Moldanubian granulites near Náměšť nad Oslavou.- Krystalinikum, 5, 85-104, Praha.

Medaris G., Jelínek E. (2004): The Mohelno peridotit: a fragment of suboceanic mantle in the Náměšť granulite.- International workshop on petrogenesis of granulites & related rocks – Exkursion Guide & Abstract Volume, October 1-3, Náměšť nad Oslavou, 13-16, Brno.

Němec D. (1977): Pyroxengranulit im Granulitkomplex von Náměšť.- Čas. Mineral. Geol., 22, 293-298, Praha.

Urban M. (1988): The chemical and fabric development of granulite at the contact with peridotite SW of Biskoupky, Moldanubian area.- Acta Univ. Carol., Geol., 161-179, Praha.

Urban M. (1992): Kinematics of the Variscan thrusting in the Eastern Moldanubicum (Bohemian Massif, Czechoslovakia): evidence from the Náměšť granulite massif.- Tectonophysics, 201, 371-391, Amsterdam.

•   obrazová dokumentace

Zpět na hlavní stránku