| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Vltavínonosné
sedimenty
Souřadnice
S42:
49°12,595´
15° 54,612´
451 m.n.m.
mapa KČT č. 80 (A5)
Klíčová slova: třebíčský masiv, fluviální sedimenty, vltavíny
Na mnoha místech západní a jihozápadní Moravy v současnosti vystupují na převážně krystalinickém podloží neogenní fluviální sedimenty. Na severu a severovýchodě je jejich rozšíření omezeno tektonicky třebíčským zlomem, na východě tektonickou linií boskovické brázdy, jižní a jihozápadní hranice je determinována schopností říčního transportu klastického materiálu a zachováním sedimentů původního pádového pole. Výskyt uvedených sedimentů je nejčastěji spojován s říční sítí Oslavy, Jihlavy, Rokytné, Jeviškovky a Dyje. V terénu často vystupují na mírných návrších uprostřed rozsáhlejších morfologických depresí. V uvedené oblasti jsou tyto fluviální sedimenty často nositeli vltavínů a dalších drahých kamenů reprezentovaných křišťálem, záhnědou, ametystem, růženínem a někdy i rutilem (obrázek 1).
Z řady nalezišť byla přítomnost těchto sedimentů zaznamenána např. v širším okolí Kožichovic východně od Třebíče (mapa 1, foto 1), kde vytvářejí izolované denudační ostrůvky, v jejichž podloží vystupují navětralé horniny třebíčského masivu (mapa 2). Pole, na kterém vystupují vltavínonosné sedimenty, se nachází asi 900 m sz. od Kožichovic, těsně za závodem firmy Tusculum, místní název Malé krochoty.
Lokalita Kožichovice-Malé krochoty představuje klasickou lokalitu vltavínů, které tu byly popsány poprvé na Moravě prof. třebíčského gymnázia dr. F. Dvorským v roce 1878. Tato přírodní skla – tektity – byla tehdy známa již 100 let z jižních Čech (odtud název moldavity = vltavíny). Teprve po zmíněném nálezu na Moravě však zvítězil názor o jejich přírodním původu a jejich výzkum, trvající dodnes, významně přispívá k poznání složitých impaktových procesů, k nimž občas dochází při střetech Země s velkými kosmickými tělesy (asteroidy, kometami…).
Popisované sedimenty jsou reprezentovány písčitými štěrky o mocnosti až 4 m, obsahujícími rychle vykliňující lavice písků a hojné závalky modrošedých až zelenošedých jílů. Štěrkové valouny jsou převážně polozaoblené až poloostrohranné (foto 2). Jejich průměrná velikost se pohybuje kolem 3 cm, některé však mohou dosahovat až 6 cm. Ve valounovém materiálu dominuje bílý, nažloutlý nebo červenavě zbarvený křemen, z hornin byla na lokalitě zaznamenána pouze přítomnost grafitových kvarcitů, ojediněle i pegmatitů. Jde tedy o sedimenty s vysokou zralostí, patrně miocénního stáří. V asociaci těžkých minerálů štěrků je nápadný zejména relativně vysoký podíl andalusitu.
Petrografický charakter valounů svědčí o původu klastického materiálu z krystalinika nacházejícího se v prostoru mezi centrálním a třebíčským masivem. Jeden z významných zdrojů lze podle dosavadních poznatků spatřovat v centrálním masivu moldanubika (andalusit), resp. v horninách moldanubika
V nadloží vltavínových sedimentů jsou v okolí Kožichovic vyvinuty kvartérní svahové hlíny, které pravděpodobně vznikly rozvlečením fluviálních sedimentů po svahu. Mají hnědou nebo tmavě šedou barvu a jsou silně mazlavé. Bývají tvořeny převážně hlínou s variabilním podílem poloostrohranných až polozaoblených valounů.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Naloučany, Vícenice nebo Řípov.
Bouška V. (1966): Geologie a stratigrafie vltavínových nalezišť v Čechách a na Moravě.- Sbor. Nár. Muz. v Praze, B 22, 2, 62-87, Praha.
Houzar S. (1985): Zpráva o výzkumu štěrků na Krochotách u Kožichovic. Přírod. Sbor. Západomorav. muz.,14, 23 – 25, Třebíč.
Houzar S. (1989): Zpráva o výzkumu vltavínových štěrků na Třebíčsku. - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1986, 61 – 62, Praha.
Houzar S. (1990): Příspěvek k petrografii vltavínonosných sedimentů mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi na západní Moravě.- Sbor. 5. konf. o vltavínech (České Budějovice 1987), 46-51, České Budějovice.
Houzar S., Pošmourný K., Rajlich P. (1988): Geological settings of the moldavite-bearing sediments in western Moravia, Czechoslovakia.- Proc. Sec. Inter. Conf. on Natural Glasses, 281 – 286, Praha.
Houzar S., Pošmourný K. (1990): Pokus o rekonstrukci geologické historie vltavínonosných sedimentů na Moravě.- Přírodověd. Sbor. Západomorav. muz., 17, 1-12, Třebíč.
Mrázek I., Rejl L. (1991): Drahé kameny Českomoravské vrchoviny.- Vlastivěd. knihovna moravská, 77, Brno, 135 s.
Rejl L. (1980): Vltavínové štěrky na Moravě a jejich vztah k regionálně geologické stavbě.- 4. konf. o vltavínech (Třebíč 1978). Přírodověd. Sbor. Západomorav. muz., 11, 235-242, Třebíč.
Švardalová L. (2005): Neogenní fluviální sedimenty na jihozápadní Moravě.- MS, bakal. práce, PřF MU Brno.
Trnka M. (1990): Vltavínonosné sedimenty na Moravě.- Sbor. 5. konf. o vltavínech (České Budějovice 1987), 92-100, České Budějovice.
Trnka M., Houzar S. (2002): Moldavites: a review.- Bull. of the Czech Geol. Surv., 77,4, 283-302, Praha.
Vokáč M., Houzar S. (2003): Přehled vltavínonosných klastických sedimentů na Moravě..- IX. Mezinár. konf. o vltavínech, tektitech a impaktovém procesu (Františkovy Lázně 2002).- Přírodověd. Sbor. Západomorav. muz., 41, 21-29, Třebíč.