| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Těleso amfibol-biotitového syenitu v horninách strážeckého moldanubika
Souřadnice S42:
49° 32,835´
16° 04,846´
624 m n.m.
mapa KČT č. 48 (B3)
Klíčová slova: strážecké moldanubikum, durbachity, syenit
Lokalita se nachází asi 1,5 km j. od Nového Města na Moravě a 800 m ssz. od Nové Vsi (mapa 1). Opuštěný stěnový lom (foto 1, 2 a 3) je dobře odkryt v zatáčce silnice č. 360 z Nového Města na Moravě do Nové Vsi a je založen v jv. okrajové části magmatického tělesa. Další, přibližně stejně velké těleso durbachitu, bylo vymapováno z. směrem v okolí Radňovic. Toto těleso je odkryto např. nečinným lomem u silnice z. od Petrovic.
Tělesa amfibol-biotitového syenitu jsou uložena v horninách strážeckého moldanubika (mapa 2). Okolí lokality je tvořeno tzv. okrajovými rulami moldanubika, reprezentovanými migmatitizovanými biotitovými a muskovit-biotitovými rulami.Jsou převážně stromatitického charakteru a mají vysoký podíl K-živců a obsahují druhotný sillimanit.
Magmatická tělesa v okolí Nového Města jsou slabě deformovaná a lze je klasifikovat jako amfibol-biotitové syenity. Geneticky jsou spjata s horninami třebíčského masivu. Horniny jsou hrubě zrnité (foto 4), porfyrické s vyrostlicemi K-živců (foto 5 a 6), které jsou místy zřetelně zonální (foto 7) a karlovarsky zdvojčatělé. Tabulky živců a lupínky biotitu jsou orientovány do ploch střižné deformace. Horniny makroskopicky vykazují výraznou břidličnatost.
Křemen je zastoupen max. 20 obj.%, je xenomorfní a místy jsou patrné stopy rekrystalizace. K-živce tvoří vyrostlice až několik cm velké, někdy makroskopicky zonální (foto 7 a 9). K-živec je pertitický a místy je sericitizovaný (foto 12), obsahuje až 10 % albitové a do 3 % celsiánové složky (tabulka 1). Zastoupeny jsou i polysynteticky lamelované plagioklasy, místy s výraznou zonální stavbou (foto 8), které odpovídají složením andezínu (tabulka 1). Veškeré živce tvoří více jak 50 obj. % horniny. Amfibol je sloupcovitý, výrazně pleochroický v zelených a světle okrových odstínech, některá zrna jsou zdvojčatělá (foto 10 a 14). Složení amfibolu odpovídá magneziohornblendu (tabulka 2). Biotit je výrazně pleochroický a obsahuje hojné pleochroické dvůrky kolem drobných krystalů zirkon (foto 11). V jeho složení převažuje flogopitová složka (tabulka 3). Z akcesorií je přítomen zirkon (velmi často se zonální stavbou, foto 12), apatit (foto 13), titanit (foto 13) a allanit (obvykle nepravidelně zonální nebo nehomogenní, foto 15).
V širším okolí najdeme další zajímavé lokality, např. Domanínek, Rožná nebo Mirošov.
Mlynář A. (1998): Tektonické postižení durbachitů v okolí Nového Města na Moravě. – MS Masarykova univerzita, bakalářská práce.