Rožná – Hradisko

hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Granitický Li-pegmatit v horninách strážeckého moldanubika

Souřadnice S42:
49° 28,801´
16° 14,510´
510 m n.m.
mapa KČT č. 84 (A3)

Klíčová slova: granitický pegmatit, Li-mineralizace, elbait, lepidolit

Lokalita se nachází asi 500 m SV od obce Rožná, kde na vrchu Hradisko (foto 1) je založen menší lom (mapa 1, foto 2). Přístup na lokalitu je z údolí Nedvědičky údolíčkem Sušírna a dále pak na vrch Hradisko po odvalech. Lepší přístup je po lesní cestě která vede ze silnice na Zlatkov asi 200 m pod čerpací stanicí. Z této strany je pěkný výhled na bývalé uranové ložisko Dolní Rožínka (především na odvaly). Na lokalitu je dobré vlakové spojení.

Těleso Li-pegmatitu je uloženo v horninách strážeckého moldanubika, podél kontaktu se svrateckým krystalinikem (mapa 2). Horniny strážeckého moldanubika jsou v okolí pegmatitové žíly reprezentovány biotitovými pararulami s hojnými vložkami amfibolových rul. Zastoupeny jsou i leukokratní ruly, drobná tělesa hadců, čočky amfibolitů a vzácně kvarcity s turmalinem. Pegmatitová žíla má délku asi 1 km a je mocné max. 35 m. Směr žíly je SZS a úklon je 60° k ZSZ. Kontakt s okolními horninami je ostrý. Těleso pegmatitu bylo těženo lomem (foto 3 a 4), ve kterém je zastižena nejmocnější a zároveň nejzajímavější část tělesa. Pegmatit je otevřen drobným výchozem i na vrchu Borovina (foto 5, 6 a 7), kde je ale texturní a geochemický vývoj již odlišný (Novák et al., 2003).

Radiometrické stáří (Rb – Sr metoda) lepidolitu a muskovitu bylo stanoveno na 323 ± 4 Ma (Černý et al., 1995) a metodou U-Pb na monazitu byl získán výsledek 335 ± 3 Ma (Novák et al., 1998).

Těleso pegmatitu je symetricky zonální (obrázek 1) a vyčleňují se následující zóny:

Albit-lepidolitová zóna je metasomatického původu a je složením i texturou velmi různorodá. Vyskytuje se na hranici křemenného jádra, do kterého místy proniká. Vnější část se označuje jako albitová subzóna, kde dominuje albit a dále je přítomen muskovit nebo Li-muskovit, elbait (foto 14 a 15, graf 1, tabulka 2), kasiterit, apatit a vzácně amblygonit-montebrasit. Vnitřní část tvoří tzv. lepidolitovou subzónu, která přímo přiléhá ke křemennému jádru. Dominantním minerálem je lepidolit (foto 16 a 17) a dále albit, křemen, elbait-rossmanit, fluorapatit, topaz, beryl, amblygonit-montebrasit, manganocolumbit a kasiterit.

Muskovit se v tělese vyskytuje ve třech typech (Černý et al., 1995): v písmenkové zóně je to muskovit I, v albitové subzóně je to nazelenalý muskovit II a muskovit III tvoří lamely v lepidolitu. Vždy se jedná o téměř čistý koncový člen, muskovit I je bohatší na Na a Fe, muskovit II má zvýšený obsah Rb. Trilithionit je v pegmatitu rovněž v několika pozicích: trilithionit I tvoří vnější část lepidolitové subzóny a je světle růžový, zpravidla spolu s elbaitem. Trilithionit II tvoří purpurové masivní agregáty drobných šupinek doprovázené rossmanitem-elbaitem, albitem a křemenem. Trilithionit III tvoří rovněž agregáty jemných šupinek zbarvených zpravidla růžově, zeleně nebo fialově a asociaci s elbaitem, křemenem, albitem, manganocolumbitem nebo amblygonit-montebrazitem. Ve složení všech typů trilithionitu hrají významnou roli Li, Rb, Cs a F (složení slíd viz tabulka 1). Polylithionit byl nalezen jen vzácně a je podobný trilithionitu II, má průměrné obsahy Li a vysoké obsahy F. Pegmatit je typovou lokalitou pro lepidolit (popsán v roce 1792). Poslední období těžby bylo na konci 1. světové války. V současné době je těleso odkryté starým lomem, typické ukázky minerálů lze sbírat na poměrně rozsáhlých haldách (foto 21 a 22) v okolí lomu.

 V okolí je řada zajímavých lokalit: ložisko Dolní Rožínka, Věžná-pegmatit, Mirošov nebo Nedvědice-mramor.

Černý P. et al. (1995): Geochemical and structural evolution of micas in the Rožná and Dobrá Voda pegmatites, Czech Republic. – Mineral. Petrol., 55, 177 – 2002.

Novák M. et al. (1998): U-Pb ages of monazite from granitic pegmatites in the Moldanubicum and their geological implications. – POCEEL International Symposium, Praha, Acta Univ. Carol. Geol., 42, 2, 309-310.

Novák M. et al. (2003): Rožná near Bystřice nad Pernštejnem, Hradisko hill. – LERM 2003, Field trip guidebook.

Nová M. and Selway J. B. (1997): Locality No. 1: Rožná near Bystřice nad Pernštejnem, Hradisko hill, a large lepidolite subtype pegmatite dike. – In: Field trip guidebook, Tourmalin 1997, Nové Město na Moravě, 37-44.

Zpět na hlavní stránku