| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Sedimenty
myslejovického souvrství drahanského kulmu
Souřadnice S42:
49° 18,332´
16° 56,154´
308 m n.m.
mapa KČT č. 86 (D3)
Klíčová slova: moravskoslezské paleozoikum, Drahanská vrchovina, myslejovické souvrství, droby, drobové a jílové břidlice, lulečské slepence
Asi 5 km severozápadně od Vyškova jsou širším okolí obce Opatovice odkryty několika lomy sedimenty myslejovického souvrství kulmu Drahanské vrchoviny (svrchní visé). Největší z nich představuje v současnosti činný velkolom společnosti Českomoravské štěrkovny a.s. (foto 1, 2, 3, 4, 5 a 6) nacházející se na pravém břehu Malé Hané, zhruba 1 km západně od Opatovic a 1 km jv. od hráze opatovické vodní nádrže (mapa 1). Lom je dobře přístupný po asfaltové komunikaci vedoucí z obce. Vzhledem k intenzívní těžební činnosti je pro plánovanou návštěvu nezbytné získat v dostatečném časovém předstihu od majitele lomu povolení vstupu.
Geologicky je lom situován v sv. části lulečské brachysynklinály (mapa 2). Hlavní těženou horninou jsou droby myslejovického souvrství (foto 7, 8, 9 a 10), které vytvářejí asi 350 m široký pruh orientovaný zhruba ve směru SZ-JV (mapa 3). Droby mají převážně modravě šedou barvu se světlejšími a tmavšími odstíny (foto 11, 12 a 13). Tmavší variety (foto 14 a 15) se liší od světlejších (foto 16) povahou pojiva, které je kalcitické a místy i chloritické. Součástí klastické složky je kromě ostatních součástí i biotit. Popisované variety vytvářejí lavice dosahující mocnosti od 20 cm do 2 m (foto 8 a 17), místy s laterálními přechody do hrubozrnných lulečských slepenců (foto 18, 19, 20 a 21). Ve svrchních partiích lomu postižených zvětráváním bývají droby až hnědé, šedohnědé nebo hnědozelené. Podle převládající velikosti součástek klastické složky (0,4 - 0,5 mm) patří do skupiny středně zrnitých psamitů se středně až hrubě zrnitou psamitickou strukturou. Minerálním složením odpovídají převážně křemenným drobám tvořeným zrny křemene, kyselého plagioklasu (An12-35), K-živce (ortoklas, mikroklin), fylosilikátů (biotit, muskovit, chlorit) a akcesorií (granát, apatit, zirkon, rutil, turmalín, epidot, vzácněji sillimanit, amfibol, anatas, kyanit, staurolit, rudní minerály). Horninové úlomky reprezentují magmatity (žulové porfyry, mikropegmatity, ojedinělé granitoidy), sedimenty (pískovce, rohovce, prachové břidlice) i metamorfity (sericitové a chloritové břidlice, kvarcity, fylity, biotitové ruly a granulity). Pojivo má převážně pórový charakter, je složeno z křemene, plagioklasu, draselného živce, sericitu, chloritu a ojedinělého kalcitu.
Na mnoha místech jsou droby tektonicky porušeny výraznými puklinami. Tyto bývají ve většině případů rovné, hladké, lokálně jsou povlékány souvislými bílými povlaky kalcitu (foto 22) o mocnosti až 1 cm. Droby uzavírají útržky a závalky černošedých prachových břidlic centimetrových až decimetrových rozměrů (foto 23, 24 a 25) a čočky drobnozrnných slepenců (foto 26, 27, 28, 29, 30, 31 a 32) s ostrohrannými nebo jen málo opracovanými úlomky o velikosti 1-3 cm. Popisované klasty odpovídají svým petrografickým charakterem fylitům (foto 33 a 34), různým typům rul (foto 35), kvarcitům, vulkanitům (foto 36), magmatitům granitoidního a dioritoidního charakteru drobám, rohovcům (foto 37), břidlicím (foto 38) a vápencům. Zaznamenána byla i přítomnost valounů křemene (foto 39 a 40).
V drobách zastižených v lomu jsou poměrně běžné konkrecionální struktury bochníkovitého až kulovitého tvaru (foto 41, 42, 43 a 44). Dosahují průměrné velikosti kolem 40 cm, historicky byly na lokalitě popsány útvary o velikosti až 1,5 m. Od okolních drob se tyto konkrece zásadněji látkově neliší. Součásti klastické složky však mají menší velikost (0,1-0,2 mm), která je řadí mezi psamity se středně zrnitou psamitickou mikrostrukturou.
Popisované droby se na mnoha místech střídají s jílovými a prachovými břidlicemi, přecházejícími často do břidlic drobového charakteru (foto 45, 46 a 47). Břidlice jsou jemnozrnné (foto 48 a 49), v čerstvém stavu šedočerné až černé, navětralé partie jsou šedozelené s lupenitým nebo střípkovitým rozpadem. Často bývají nápadně tektonicky deformovány. Drobové břidlice jsou slídnaté, na povrchu jsou mnohdy povlékány rezavě hnědými oxidy a hydroxidy železa.
V jv. části lomu jsou společně s drobami těžbou odkryty polohy hrubozrnných petromiktních lulečských slepenců s drobovým pojivem a dokonale opracovanými valouny o průměrné velikosti 5-15 cm. Ve valounovém materiálu převažují kvarcity, ruly, magmatiy granitoidního charakteru, devonské vápence, droby a úlomky prachových břidlic (foto 50). Slepencový komplex je často prokládán lavicemi hrubozrnných drob.
V širším okolí lomu byly popsány velmi hojné nálezy oligocenních křemenců, rozšířených na řadě míst Drahanské vrchoviny (viz např. lokalita Ruprechtov-Černov). Z dalších pokryvných útvarů se vyskytují jíly bádenského stáří, spraše a sprašové hlíny.
V širším okolí lze navštívit řadu dalších zajímavých lokalit: velkolom Mokrá, Ruprechtov - Malá Haná, Černov nebo Jedovnice.
Horáková A. (1958): Geologie, stratigrafie a petrografie kulmu širšího okolí lokality Opatovice u Vyškova.- MS, dipl. práce, PřF MU Brno.
Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky.- Academia Praha, 436 s.
Maštera L. et al. (1998): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 24-41 Vyškov.- ČGÚ Praha, 63 s.
Müller P., Novák Z. et al. (2000): Geologie Brna a okolí.- ČGÚ Praha, 90 s.
Štelcl J. (1960): Petrografie kulmských slepenců v jižní části Drahanské vysočiny.- Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., Geol. 1, 1-103, Brno.
Štelcl J. (1962): Přehled petrografie kulmu Drahanské vysočiny.- Acta Musei Silesiae, A, 11, 113-125, Opava.
Štelcl J. ml. (1985): Příspěvek k petrologii a chemismu spodnokarbonských drob Drahanské vrchoviny a paleozoického fundamentu v podloží karpatské předhlubně.- Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., 15, 1 (Geol.), 47-86, Brno.
Štelcl J., Svoboda L. (1962): Petrografické studie kulmských sedimentů Drahanské vysočiny (Těžké minerály kulmských drob).- Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Nrun., Geol. 3, 1, 1-50, Brno.