| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Myslejovické
souvrství drahanského kulmu – račické slepence
Souřadnice S42:
49° 20,446´
16° 52,192´
562 m n.m.
mapa KČT č. 86 (C2 - C3)
Klíčová slova: moravskoslezské paleozoikum, Drahanská vrchovina, myslejovické souvrství, račické slepence, droby
V údolí Malé Hané, asi 2 km sv. od Ruprechtova, vystupují po obou stranách lesní silnice spojující Krásensko a Rychtářov výchozy kulmských hornin představující spodnokarbonské sedimenty (svrchní visé) myslejovického souvrství Drahanské vrchoviny.
Lokalita je přístupná z Ruprechtova po modré turistické značce (od r. 2006 trasa označena zelenou) vedoucí do údolí Malé Hané (od zastávky autobusu v obci asi 2,5 km) (mapa 1). Zde na křižovatce nacházející se pod zbytky středověkého hradu Kuchlova je třeba odbočit vlevo a po červené turistické značce postupovat údolím po lesní asfaltové silnici (foto 1) ve směru Stříbrný les (foto 2). Vlastní lokalita je od této křižovatky vzdálena asi 1,5-2 km. Jiná možnost přístupu je z obce Krásensko, kde u čistírny odpadních vod začíná lesní silnice procházející velkou částí údolí Malé Hané a směřující do Rychtářova. Z Krásenska je po této silnici lokalita vzdálena asi 4,5 km. Upozorňujeme však, že silnice není určena k běžnému provozu motorových vozidel a případný vjezd je třeba předem dohodnout s příslušnými pracovníky lesní správy v Krásensku.
Z geologického hlediska převažují po obou stranách údolí ve směru od Krásenska křemenné až živcové droby myslejovického souvrství, které se ve směru toku Hané postupně střídají s ojedinělými vložkami břidlic a prachovců a petromiktními račickými slepenci (mapa 2). Slepence tvoří mohutné výchozy ve vzdálenosti asi 20 m od lesní silnice (foto 3, 4 a 5). Mají hrubozrnný až balvanitý charakter (foto 6, 7, 8 a 9). Vyznačují se zelenošedou barvou zvětráváním místy nabývající hnědavých odstínů (foto 10 a 11). Představují nedokonale vytříděné sedimenty s velmi pestrým složením valounového materiálu (foto 12, 13, 14 a 15) a s drobovou základní hmotou. Valounový materiál slepenců tvoří krystalické břidlice reprezentované rulami (45-52 %) (foto 16) a kontaktně metamorfované horniny (12-23 %). Ze sedimentů byla ve valounech zaznamenána přítomnost drob (6-15 %), pískovců (4-6 %), vápenců (7-10 %) a ojedinělých jílových břidlic (2 %). Magmatity odpovídají svým složením různým druhům efuziv (3 %) a tektonicky deformovaným granitoidům (1 %), zjištěny byly i valouny křemene (4 %) (obrázek 1).
Tmel slepenců je drobový, lokálně přechází v jemnozrnné až drobnozrnné petromiktní slepence. Má zpravidla šedohnědou barvu se zelenavými odstíny (foto 17). Podle poměru ke klastické složce má převážně charakter tmelu pórového. Na jeho složení se podílí pelitická složka (sericit, chlorit, jílové minerály), drobné lupínky slíd, zrna křemene, živců a zvláště pak úlomky různých hornin, které se na složení tmelu uplatňují téměř polovinou celkového objemu.
Valouny mají cylindrický, sférický, diskovitý nebo i zploštělý tvar a jsou velmi dobře opracované (foto 9, 18, 19 a 20). Ve výchozech mají jen zcela nepatrně vyvinutou vrstevnatost.
Komplex račických slepenců, je společně s mladšími lulečskými slepenci považován za produkt sedimentace výnosových kuželů, které se hromadily při západním okraji pánve v okolí příčných depresí, kam říční toky přinášely terigenní materiál ze zvedajících se bloků krystalinika a odkud byl materiál roznášen mořskými proudy od JJZ k SSV. Některé současné poznatky naznačují, že uvedené sedimenty mohly vznikat i v prostředí deltových plošin, svahů a gravitačních proudů s hlavním přínosem materiálu ve směru od Z nebo JZ.
V širším okolí lze navštívit další lokality, např. Opatovice u Vyškova, Jedovnice, Šošůvku nebo Mokrou.
Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky.- Academia Praha, 436 s.
Maštera L. et al. (1998): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 24-41 Vyškov.- ČGÚ Praha, 63 s.
Müller P., Novák Z. et al. (2000): Geologie Brna a okolí.- ČGÚ Praha, 90 s.
Nehyba S., Mastalerz K. (1995): Sedimentologický příspěvek ke studiu račických a lulečských slepenců.- Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1994, 66-68, Brno.
Štelcl J. (1960): Petrografie kulmských slepenců v jižní části Drahanské vysočiny.- Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., Geol. 1, 1-103, Brno.
Štelcl J. (1962): Přehled petrografie kulmu Drahanské vysočiny.- Acta Musei Silesiae, A, 11, 113-125, Opava.
Štelcl J. (1969): K některým otázkám vzniku a vývoje paleozoických slepenců střední Moravy.- Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., Geol. 10, 6, 67-89, Brno.