| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Granitoidy
brněnského masivu, enklávy hornin krystalinického pláště
Souřadnice S42:
49° 04,319´
16° 27,136´
218 m n.m.
mapa KČT č. 83 (B5)
Klíčová slova: brněnský masiv, granodiority, diority, ruly, amfibolity, mikroklinizace
V údolí řeky Jihlavy vystupují v širším prostoru obcí Dolní Kounice, Moravské Bránice, Prštice a Silůvky výchozy granodioritů brněnského masivu označované jako granodiority typu Kounice (mapa 2). Jejich v současnosti největším odkryvem je kamenolom při silnici č. 395 z Dolních Kounic do Moravských Bránic, ležící asi 200 m vpravo za Dolními Kounicemi (mapa 1, foto 1, 2 a 24). Kamenolom je v provozu a pro vstup do objektu je nutné povolení vlastníka - Lomy a.s.
Lom byl původně založen v dioritech (spodní a později I. etáž). Postupem do vyšších pater se nynější těžba orientuje i na okolní granodiority (foto 3 a 4). Lom se nachází na výrazné tektonické zóně ssz.-jjv. směru křížené tektonickým směrem ZSZ-VJV až Z-V (foto 5). Základním horninovým typem je biotitový granodiorit typu Kounice (foto 17) obsahující velké množství enkláv rul, amfibolitů, popř. více či méně rekrystalovaných dioritů. Tyto enklávy tvoří relikty krystalinického pláště představujícího ze strukturního hlediska svrchní strukturní stupeň brněnského masivu.
Enklávy dioritoidů jsou patrné zejména ve spodní části lomu. Mají zcela nepravidelný tvar a mocnost dosahující několika desítek metrů (obrázek 1). Strukturně se vyznačují jemně zrnitým až hrubozrnným charakterem (foto 6 a 16). Hlavními minerály jsou plagioklas, amfibol (foto 20 a 21), biotit, akcesoricky je přítomen chlorit, titanit (foto 22 a 23) a apatit. Mezi dioritoidy lze geneticky rozlišit starší (jemnozrnné) variety vzniklé dioritizací amfibolitů a relativně mladší, hrubozrnné diority, vázané na tektonicky predisponované směry (obrázek 2).
Krystalické břidlice představují nejstarší horniny enkláv. Petrograficky jsou reprezentovány muskovit-biotitovými, biotitovými, a biotit-amfibolovými rulami, přecházejícími lokálně do amfibolitů. Krystalické břidlice bývají do různého stupně migmatitizovány. Se zvyšující se intenzitou migmatitizace se snižuje stupeň jejich tropie a postupně mizí foliace.
S enklávami dioritů souvisí tmavší varieta granodioritu, která se z dioritů vyvíjí postupnými krystalizačními přechody (foto 7 a 8). Skládá se ze 40 % plagioklasu (oligoklas až andezin, foto 18 a 19), 24 % draselného živce (mikroklin) a 26 % křemene. Menším podílem je v hornině zastoupen biotit, amfibol a akcesorické minerály (titanit, apatit, zirkon, epidot a opakní nerosty).
Popisovaná tmavší varieta granodioritu přechází postupnou mikroklinizací (foto 9) podél puklin ssv.-jjz. směru do světlejšího, všesměrně zrnitého typu (foto 10 a 11), který se od předchozího liší zejména nepřítomností amfibolu, nižším obsahem biotitu a zvýšeným podílem mikroklinu. Tyto světlejší granodiority pronikají lokálně do granodioritu tmavšího. Uváděná mikroklinizace patří na lokalitě k nejmladším krystalizačním procesům, po nichž již následuje jen vznik růžových aplitových a pegmatitových žil (foto 12 a 13).
Jen vzácnější mineralizace, vyvinutá zpravidla na puklinách granitoidů a dioritoidů, je nejčastěji zastoupená nepravidelnými zrny, popř. několik mm velkými krystaly titanitu, pyritu a povlaky palygorskitu (foto 14 a 15). Absolutní stáří kounického granodioritu stanovené radiogeochronologickými metodami odpovídá 425 mil. let.
V širším okolí je možno navštívit další exkurzní lokality, např. Moravské Bránice, odkryv v Nových Bránicích nebo lom Želešice.
Jonášová M. (1974): Akcesorické minerály enkláv krystalických břidlic v granodioritech jižní části brněnského masívu.- MS, dipl. práce, PřF UJEP Brno.
Karhánková J. (1981): Vnitřní stavba dioritů brněnského masívu.- MS, dipl. práce, PřF UJEP Brno.
Musilová L. (1978): Enklávy v granitoidech brněnského masívu.- MS, kand. dis. práce, PřF UJEP Brno.
Svoboda L. (1977): Akcesorické minerály granitoidů brněnského masívu.- MS, kand. dis. práce, PřF UJEP Brno.
Štelcl J. et al. (1974): Exkurzní profil granodiority brněnského masívu.- UJEP Brno, 34 s.
Štelcl J., Weiss J. et al. (1986): Brněnský masív.- UJEP Brno, 255 s.
Štelcl J. (1997): Lokalita Dolní Kounice.- In: Zimák J. et al.: Průvodce ke geologickým exkurzím. Morava – střední a jižní část.- UP Olomouc, 130 s.