| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Exfoliační klenba a skalní mísy v žulovském masivu
Souřadnice S42:
50° 20,110´
17° 08,874´
395 m n.m.
mapa KČT č. 54 (B4)
Klíčová slova: žulovský masiv, granodiorit, exfoliační klenba, skalní mísa
Asi 4,5 km jjz. od Vidnavy a 4 km sv. od Žulové najdeme v centru Žulovské pahorkatiny výrazný „inselberg“ Smolný vrch (kóta 404 m). Tato národní přírodní památka byla vyhlášena v roce 1971 a její rozloha je necelé 4 ha. Přístup na lokalitu je po zelené turistické značce z Velké Kraše kolem plovárny, směr Černá Voda. Cesta vede borovými lesy a na samotný vrchol je třeba udělat drobnou zacházku z přímé turistické trasy (mapa 1).
Lokalita leží v prostoru žulovského masivu (mapa 2). Geomorfologicky tvoří vrchol Smolný „inselberg“ (ostrovní horu), která výrazně vystupuje nad své okolí a vznikla v tropickém klimatu terciéru (foto 1 a 2). V době kvartérního zalednění tvořila tato ostrovní hora nunatak – skalní výstupek uprostřed ledovce. Celý vrchol je možné rovněž považovat za exfoliační klenbu, což je patrné především ve vrcholové části lokality (foto 3). Zvětrávající granit vytváří prohnutá deskovitá tělesa (foto 4), která se oddělují od svého podloží a na spodní straně těchto desek se vytváří drobné klenbovité dutiny označované jako „basis-tafoni“ (foto 5).
Na povrchu výchozů dochází ke zvětrávání za převládající spoluúčasti srážkové vody a na subhorizontálních plochách vznikají kruhovité nebo oválné prohlubně označované jako skalní mísy (foto 6 a 7) nebo se používá lokálně vžitý název „Venušiny misky“. Dříve byla tato místa spojována s pohanskými obětními obřady, ale je prokázáno, že tyto útvary vznikají speciálními zvětrávacími pochody, při kterých se kombinují účinky mechanického oddělování zrn, chemického a biochemického zvětrávání.
U některých forem skalních mís můžeme najít tzv. odtokový žlábek (foto 7). Ten se objevuje u útvarů starších a je vlastně signálem počínající destrukce skalní mísy (foto 8). Největší skalní mísa na lokalitě Smolný vrch má průměr okolo 1,5 m, hloubku asi 1 m a pojme 65 litrů vody.
Granitické horniny na Smolném vrchu bývají často označovány technickým pojmem „slezská žula“. Hornina je světle šedé barvy s všesměrně zrnitou stavbou. Klasifikačně patří mezi granity (monzogranity) nebo granodiority. Má poměrně jednoduché složení – křemen, ortoklas, mikroklin, plagioklas, biotit a druhotný chlorit. Nezvětralou horninu lze lépe studovat v lomu u Černé Vody nebo pod Boží horou.
V širším okolí je řada dalších lokalit, které lze navštívit, např. Boží hora, Nový lom, Vidnava nebo Skorošice – Kaní hora.