| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Metamorfity bítešské skupiny moravika
Souřadnice S42:
49° 18,089´
16° 15,274´
450 m.n.m.
mapa KČT č. 84 (D3)
Klíčová slova: moravikum, bítešská skupina, ortorula, amfibolity
Lokalita je činný etážový lom (foto 1) asi 3 km sv. od Velké Bíteše. Přístup je po silnic č. 379, ze které odbočíme do obce Křoví, projedeme celou obcí a na konci se dáme po asfaltové komunikaci vpravo. Po asi 500 m přijedeme ke vstupu do lomu (mapa 1). Lom má dvě etáže, s. a sv. část je již bez těžby (foto 2 a 3), největší postup těžby na j. a jz. okraji (foto 4). Pro vstup je nutný souhlas majitele lomu.
Lom je založen v horninách bítešské skupiny moravika (mapa 2). Jedná se o komplex bítešských ortorul s četnými vložkami amfibolitů (foto 5). Celý horninový profil je intenzivně provrásněný (foto 6). Bítešská ortorula je světlá horniny s porfyroblasty živců (foto 7 a 8) a kromě křemene jsou ještě podstatně zastoupeny biotit a muskovit.
Amfibolity tvoří jemně provrásněné polohy (foto 9) tmavě šedých až černých hornin, které mají mocnost od několika centimetrů do několika decimetrů. Mají zřetelnou foliaci nebo jsou masivní (foto 10) a hlavními minerály jsou amfibol a plagioklas. podružně mohou být zastoupeny biotit, minerály epidotové skupiny, titanit, chlorit, křemen, granát, karbonáty, apatit a zirkon.
Mikrostruktura amfibolitů je obvykle granonematoblastické nebo lepidonematoblastická. Amfibol je silně pleochroický v zelených odstínech, sloupcovitě vyvinutý (foto 11 a 12). Plagioklasy jsou mírně přeměněné, obvykle hypidioblastické. Biotit je vedlejší, v některých polohách jeho objem narůstá, ve zvrásněných polohách je výrazně deformovaný. Laločnatý a undulózně zhášející křemen se vyskytuje pouze ve formě drobných zrnek. V některých typech je běžně zastoupen granát ve formě automorfních porfyroblastů, často bývá poikilitický a uzavírá světlé minerály. Běžnou akcesorií bývá titanit ve formě drobných, místy i sloupcovitých zrn (foto 13 a 14).
Amfibolity jsou bazické horniny s tholeitickým trendem, mají střední až vysoký obsah K2O. Svým geochemickým charakterem se podobají bazaltům oceánského dna.
V okolí můžeme navštívit některé další lokality, např. Ořechov, Oslavany nebo Naloučany u Náměšti nad Oslavou.
Suk M., Wilimský D. (2001): Amfibolity morávního příkrovu svratecké klenby. – Zpráva o výsledcích výzkumu, FRVŠ 2000.