Ořechov

hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Těleso leukokratního granitu v horninách pestré série moldanubika

Souřadnice S42:
49° 20,887´
16° 08,299´
550 m n.m.
mapa KČT č. 84 (C2)

Klíčová slova: moldanubikum, třebíčský masiv, granit

Lokalita se nachází 9 km sz. od Velké Bíteše, asi 300 m j. od železniční stanice v Ořechově (mapa 1). Příjezd je po silnici č. 37 Velká Bíteš – Křižanov, kdy v obci Ořechov odbočíme pod železniční most směrem na Velké Meziříčí a asi 100 m za tratí je vstup do lomu. Lom (foto 1 a 2) je činný a pro vstup je nutné povolení majitele Lomy a.s.

V biotitových rulách až migmatitech pestré skupiny moldanubika (mapa 2) je uloženo těleso leukokratního granitu o délce asi 1 km a šířce 500 m. Geneze tělesa je velmi pravděpodobně spjata s třebíčským masivem.

Zcela převládajícím horninovým typem je leukokratní dvojslídný alkalicko-živcový granit (foto 3 a 4) s turmalínem. Hornina je světle šedá až bílá, zpravidla středně zrnitá (foto 5), místy slabě usměrněná. Křemen tvoří nepravidelná, někdy laločnatá undulózně zhášející zrna. Nepravidelná zrna plagioklasu jsou polysynteticky zdvojčatělá nebo i zonální (foto 6), stupeň sericitizace je mírný. Složením odpovídá albitu až kyselému oligoklasu (tabulka 1). K-živce jsou pertitické, přibližně polovina zrn má mikroklinové mřížkování (tabulka 1, foto 7). Muskovit je přítomen jak v primárních tabulkovitých agregátech (foto 8), tak druhotný, vzniklý přeměnou živců. Biotit (tabulka 2) tvoří ojedinělá lištovitá zrna (foto 9) s typickým výrazným pleochroismem. Spolu s biotitem se vyskytuje chlorit jako produkt jeho přeměny. Mezi běžné akcesorie patří výrazně pleochroický turmalín (foto 10), zirkon a monazit (tabulka 3).

Podle klasifikace Coxe (1979) se jedná o alkalicko-živcový granit, z chemické analýzy horniny vyplývá, že se jedná o vysoce peraluminický granit s vysokým zastoupením Cs a nízkými obsahy Ba, Sr a REE.

V širším okolí je možné navštívit řadu lokalit, např. Tasov, Kamenná, Křoví nebo Kuřim.

Cox K.G., Bell J.D., Pankhurst R.J. (1979): The Interpretation of Igneous Rocks. George, Allen and Unwin, London.

Zpět na hlavní stránku