| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Mramory skupiny Branné, hydrotermální Cu-mineralizace
Souřadnice S42:
50° 14,252´
17° 07,389´
724 m.n.m.
mapa KČT č. 54 (C4)
Klíčová slova: mramor, chalkopyrit, chryzokol, malachit
Exkurzní lokalitou je lom na severozápadním úbočí kóty Smrčník (799 m n.m.), ležící cca 500 m zjz. od uvedené kóty a přístup je po asfaltové komunikaci, která odbočuje z hlavní silnice č.60 Lipová - Žulová, hned za železničním přejezdem (mapa 1). V literatuře je tato lokalita často označována jako „Na Pomezí“, a to podle železniční zastávky na horském sedle téhož názvu. Po žlutě značené turistické trase lze ze sedla Na Pomezí snadno dojít do blízkosti lomu (foto 1 a 2), jenž je v těžbě a ke vstupu je nutno vyžádat povolení majitele provozu.
Lom je otevřen ve středně až hrubě zrnitých kalcitických mramorech skupiny Branné (mapa 2, Grünnerová 1987, Kužvart et al. 1992). Jde převážně o horniny bílé až světle šedé barvy (foto 3, 4 a 5). V některých partiích ložiska převládá modravě šedý kalcitický mramor (foto 6), jenž obsahuje grafitický pigment. Ten je často koncentrován v určitých horninových páscích; hornina pak může mít velmi výraznou páskovanou texturu (foto 7 a 8). Na složení mramorů se téměř výhradně podílí kalcit, lokálně je přítomen již zmíněný grafit; ojediněle byly zjištěny větší šupinky flogopitu, muskovitu, chloritu i zrnka pyritu. V hornině jsou místy hojné tenké žilečky okrově hnědé barvy (foto 4), v nichž je kalcit druhotně zbarven oxid-hydoxidy železa (Zimák a Štelcl 2004). Selektivní těžbou je v lomu na Smrčníku mj. získávána chemicky superčistá surovina na výrobu mikromletých karbonátových plniv.
Pouze lokálně se v mramorech objevují vložky muskovitických kvarcitů, resp. fylitů (do 10 cm). Podloží mramorů tvoří kvarcity (muskovitické, biotit-muskovitické, biotit-muskovit-staurolitické nebo staurolit-muskovitické) s polohami svorů; při styku mramorů s kvarcity byly ve vrtech zjištěny erlany tvořené v podstatném množství pouze křemenem a kalcitem, ve vedlejším množství živcem, amfibolem, zoisitem, muskovitem a titanitem (Grünnerová 1987).
Těžbou v lomu byly odkryty hydrotermální křemen-karbonátové žíly a žilníky o mocnosti až 60 cm (popsané Morávkem a Sládkem 1978, podrobně Čermákem a Fojtem 1981). Jejich podstatnou složkou je křemen (v drúzových dutinách tvoří až 2 cm velké krystaly - Šanca 1998) a kalcit, jenž je často hnědě zbarven jemně rozptýleným goethitem (primárním). Sulfidy jsou na těchto žilách zastoupeny lokálně velmi hojným chalkopyritem (zrnité agregáty o velikosti až několik cm), spíše sporadicky je přítomen pyrit. Z primárních rudních minerálů se vyskytuje také pyroluzit (často společně s goethitem), jenž zde byl nalezen dokonce v podobě drobných krystalků. Hydrotermální žilovina je místy silně postižena supergenními procesy. Vedle dominantního okrově hnědého limonitu je jejich produktem také stilpnosiderit (černý, smolně lesklý limonit, pseudomorfující chalkopyrit) a modrý až modrozelený chryzokol, provázený malachitem. Mikroskopicky byl zjištěn supergenní chalkozín a covellin. Asociaci supergenních minerálů doplňuje supergenní kalcit, křemen a chalcedon.
Dolníček et al. (2006) popisuje hydrotermální křemen-kalcitové žíly s minoritním obsahem galenitu. Galenit tvoří vtroušená izolovaná zrna, místy doprovázená pyritem. Homogenizační teploty fluidních inkluzí kalcitu L+V ukazují na teploty 78-119°C.
V širším okolí je možné navštívit další zajímavé lokality, např.: Bukovice, Černá Voda, Boží hora, Korálové jámy, Skorošice nebo Kaní hora. V blízkém okolí jsou vynikající turistické trasy např. na zatopený lom na Žulovém vrchu nebo k Nýznerovským vodopádům. V obci Lipová se nacházejí lázně, z nedaleké Ramzové je snadný přístup na hlavní hřbet Jeseníků. Zámek Jánský vrch v Javorníku je významnou kulturní památkou.
Čermák, F. - Fojt, B. (1981): Mineralogie rudních výskytů Na Pomezí a Kopřivném (série Branné). Scr.Fac.sci.natur.Univ.Purk.brun., Vol. 11, No. 2 (Geol.), 81-102.
Dolníček Z., Fojt B., Nepejchal M., Škoda R., Vávra V. (2006): Nový nález zrudnění v lomu Na Pomezí (Horní Lipová). - sborník abstraktů semináře Moravskoslezské paleozoikum 2006, Brno.
Grünnerová E. (1987): Výsledky předběžného průzkumu na ložisku mramoru Smrčník. - Sbor. GPO, 32(1987), str. 89-95.
Kužvart M. (ed.)(1992): Ložiska nerudních surovin ČR II. Univerzita Karlova a Nakladatelství a vydavatelství JP Praha.
Morávek, R. - Sládek, R. (1978): Příspěvek k poznání Cu zrudnění v Rychlebských horách. - Zprávy Vlast. úst. v Olomouci, 191, 17-18. Olomouc.
Šanca O. (1998): Za křemeny Na Pomezí. - Minerál, 6(1998), No. 2, str. 139-140.
Zimák J., Štelcl J. (2004): Přirozená radioaktivita horninového prostředí v jeskyních Na Pomezí u Jeseníku. - Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2003, 107-108.