| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Hadcové těleso s žílou lamprofyru
Souřadnice S42:
50° 18,054´
17° 04,078´
469 m n.m.
mapa KČT č. 54 (B3)
Klíčová slova: staroměstské pásmo,
hadcové těleso, lamprofyr, pegmatit
Lom Skorošice – Petrův dvůr se nachází 2,5 km zjz. od kostela v Žulové, na jz. okraji obce Skorošice (mapa 1). Přístup je po místní komunikaci směr Horní Skorošice a dále pak odbočit na panelovou cestu a kolem vepřína cca 400 m k prvnímu remízku, který je zarostlým lomem (foto 1, 2 a 3). Lokalita je velmi zašlá, větší část lomu je nepřístupná.
Lokalita se nachází na sv. okraji staroměstského krystalinika (mapa 2) v tektonické zóně mezi lugikem a silezikem v tzv. nýznerovském dislokačním pásmu (Skácel, 1995). Pásmo dosahuje šířky kolem 600 m a je tvořeno blastomylonitovými svory s polohami jiných kataklazovaných hornin. Zlomy na okraji dislokačního pásma jsou zvýrazněny čočkovitými tělesy vysokotlakých hornin, např. hadců a eklogitů. Jižnějším pokračováním této tektonické zóny je vacetínské nasunutí a ještě dále na jih hranice moldanubika a moravika - svojanovská zóna. V těsném okolí lokality (obrázek 1) jsou zastoupeny skvrnité ruly s paralelní texturou a porfyroblasty oligoklasu. Na povrchu jsou silně zvětralé. Vložky v rulách tvoří amfibolity, zpravidla jemnozrnné s proměnlivým složení – především se jedná o amfibolity s.s., pyroxenické, epidot-zoisitové typy nebo hrubozrnné amfibolitové skaliny (Puda 1983).
Lom je založen v jediném hadcovém tělese, které má přibližně oválný tvar s protažením S – J a přibližnými rozměry 140 x 70 m, mocnost je cca 35 m (obrázek 1). Úklon tělesa je kolem 20° k Z a SZ. Severní a jižní hranice tělesa je pravděpodobně tektonická, na východě je ostrý kontakt s amfibolity, směrem k západu se hadcové těleso noří do podloží a pravděpodobně pokračuje.
Hadec se vyskytuje ve dvou typech. Prvním je všesměrná tmavá hornina složená z minerálů serpentinové skupiny (foto 4), druhý typ obsahuje navíc zelené skvrny (foto 5) tvořené pyroxenem, struktura je potom „okatá“. Jemnozrnný celistvý hadec prvního typu obsahuje minerály serpentinové skupiny, chlorit, magnetit, flogopit, mastek a někdy karbonát. Zastoupení minerálů serpentinové skupiny je kolem 75%. Druhý typ hadce obsahuje porfyroblasty pyroxenu, často ve shlucích až kolem 3 cm. Převažují opět minerály serpentinové skupiny, dále je přítomen enstatit, olivín, chlorit, mastek magnetit a místy karbonát. Obě variety jsou rozšířeny v celém tělese, mírně převládá „okatý“ typ.
Těleso je doprovázeno žilnými horninami. Prvním typem jsou pegmatitové žíly (Kopa, 1964) s jednoduchým složením plagioklas, křemen, slída a amfibol. Živce jsou druhotně přeměněné – karbonatizované, kaolinizované a sericitizované.
Ve směru S – J prochází tělesem žíla lamprofyru o mocnosti 2 – 4 m s úklonem 85°k Z (obrázek 2). Hornina je jemnozrnná s makroskopicky viditelným biotitem. Odlučnost je drobně kostičková, místy kulovitá. Hornina je složena z přeměněného amfibolu, živce, biotitu a pyroxenu. Je možné ji označit jako spessartit. Mikrostruktura je porfyrická s vyrostlicemi původního amfibolu a biotitu. Amfibol je zcela přeměněn na směs chloritu, karbonátu a rudního pigmentu. Živec odpovídá karbonatizovanému a sericitizovanému plagioklasu. Ve svrchních partiích je hornina silně zvětralá. Dnes je toto těleso velmi těžko dostupné.
Kopa D. (1964): Hadec ze Skorošic u Žulové. – Čas. Slez. Muzea A, 13, 95-100.
Puda S. (1983): Geologické poměry na hadcovém ložisku Skorošice v Rychlebských horách. – Sborník GPO, 27, VIII, 103-116.
Skácel J. (1995): Přehled geologie a vysvětlivky ke geologické mapě Rychlebských hor 1:50000. – Acta Univ. Palac., Olomouc, Geologica 34, 9-23.