Zálesí u Javorníka – Čedičový vrch


hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Těleso neovulkanických hornin s xenolity plášťových hornin


Souřadnice S42:
50° 21,297´
16° 55,311´
734 m n.m.
mapa KČT č. 54 (B1)


Klíčová slova: neovulkanity, bazalt, lherzolit, olivín


Bazaltový stratovulkán je na česko-polských hranicích a je v něm založen dnes již nečinný lom, který se nachází (mapa 1) asi 300 m jjv. od kóty Travná (711,5 m). Přístup je po silnici č. 457 z Javorníku do Zálesí. Po cestě se dostaneme až k poslednímu domu, který je asi 100 m před státní hranicí (foto 1) po které musíme jít ještě asi 500 m, až se dostaneme nad lomovou stěnu (foto 2). Lom je silně zarostlý a snadno se přehlédne (foto 3 a 4).


Bazické horniny vystoupily po zlomech SZ-JV, do hornin orlicko-kladského krystalinika (ruly). Výrazné jsou dva lávové proudy nefelinického bazanitu oddělené polohou sopečného tufu o mocnosti maximálně 2 m. Mocnost spodního proudu je kolem 2,5 m, mocnost svrchního je  5 – 7 m. Horniny mají často sloupcovitou odlučnost (foto 5), bobovitou strukturu (foto 6 a 7) a obsahují olivínová hnízda až 1 cm velká. Hojné jsou xenolity krystalických břidlic.


Barva horniny je šedočerná, má porfyrickou texturu s vyrostlicemi olivínu a pyroxenu. Olivín je zpravidla hypautomorfní, bezbarvý a bez zřetelné štěpnosti (foto 8 a 9). Má nízký dvojlom a není postižen přeměnami. Pyroxeny jsou zpravidla automorfně omezené, sloupečkovitého habitu (foto 10 a 11). Jsou bezbarvé nebo s nádechem do okrova, slabě pleochroické. Mají nízký dvojlom, častá je „přesýpátková“ struktura. Základní hmota je hemikrystalická, obsahuje plagioklas a sklo. V dutinkách se objevují světle zelené jehličky druhotného amfibolu (foto 12).


Bazanity obsahují uzavřeniny hornin označované jako čtyřfázové lherzolity. Jejich velikost je max. několik centimetrů a skládají se z olivínu, ortopyroxenu, klinopyroxenu a spinelu. Některé xenolity lze klasifikovat jako harzburgity nebo dunity. Složení minerálů je v tabulce 1. Původ xenolitů se předpokládá ve svrchním plášti (80 km při teplotě 1100°C).


Oblast Rychlebských hor je ideální pro turistiku, zvláště směrem ke Králickému Sněžníku. V okolí je možné navštívit další lokality, např. Vidnava, Supíkovice nebo Kaní horu


Foltýnová R. (2003): Geochemicko-petrografická charakteristika neovulkanitů severní Moravy a Slezska. – MS diplomová práce, MU Brno.

Fediuk F. a Fediuková E. (1989): Ultramafické nodule severomoravských bazaltoidů. – Sbor. Geol. Věd, ř. Geologie, 44, 9-49.



Zpět na hlavní stránku