| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Těleso neovulkanických hornin s xenolity plášťových hornin
Souřadnice S42:
50° 21,297´
16° 55,311´
734 m n.m.
mapa KČT č. 54 (B1)
Klíčová slova: neovulkanity, bazalt, lherzolit, olivín
Bazaltový stratovulkán je na česko-polských hranicích a je v něm založen dnes již nečinný lom, který se nachází (mapa 1) asi 300 m jjv. od kóty Travná (711,5 m). Přístup je po silnici č. 457 z Javorníku do Zálesí. Po cestě se dostaneme až k poslednímu domu, který je asi 100 m před státní hranicí (foto 1) po které musíme jít ještě asi 500 m, až se dostaneme nad lomovou stěnu (foto 2). Lom je silně zarostlý a snadno se přehlédne (foto 3 a 4).
Bazické horniny vystoupily po zlomech SZ-JV, do hornin orlicko-kladského krystalinika (ruly). Výrazné jsou dva lávové proudy nefelinického bazanitu oddělené polohou sopečného tufu o mocnosti maximálně 2 m. Mocnost spodního proudu je kolem 2,5 m, mocnost svrchního je 5 – 7 m. Horniny mají často sloupcovitou odlučnost (foto 5), bobovitou strukturu (foto 6 a 7) a obsahují olivínová hnízda až 1 cm velká. Hojné jsou xenolity krystalických břidlic.
Barva horniny je šedočerná, má porfyrickou texturu s vyrostlicemi olivínu a pyroxenu. Olivín je zpravidla hypautomorfní, bezbarvý a bez zřetelné štěpnosti (foto 8 a 9). Má nízký dvojlom a není postižen přeměnami. Pyroxeny jsou zpravidla automorfně omezené, sloupečkovitého habitu (foto 10 a 11). Jsou bezbarvé nebo s nádechem do okrova, slabě pleochroické. Mají nízký dvojlom, častá je „přesýpátková“ struktura. Základní hmota je hemikrystalická, obsahuje plagioklas a sklo. V dutinkách se objevují světle zelené jehličky druhotného amfibolu (foto 12).
Bazanity obsahují uzavřeniny hornin označované jako čtyřfázové lherzolity. Jejich velikost je max. několik centimetrů a skládají se z olivínu, ortopyroxenu, klinopyroxenu a spinelu. Některé xenolity lze klasifikovat jako harzburgity nebo dunity. Složení minerálů je v tabulce 1. Původ xenolitů se předpokládá ve svrchním plášti (80 km při teplotě 1100°C).
Oblast
Rychlebských hor je ideální pro turistiku, zvláště směrem ke Králickému
Sněžníku. V okolí je možné navštívit další lokality, např. Vidnava,
Supíkovice nebo Kaní horu.
Fediuk F. a Fediuková E. (1989): Ultramafické nodule severomoravských bazaltoidů. – Sbor. Geol. Věd, ř. Geologie, 44, 9-49.
analytické údaje - tabulka 1 (chemismus minerálů v lherzolitech)