| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Vltavínonosné neogenní sedimenty
Souřadnice S42:
49° 06,975´
16° 06,157´
395 m n.m.
mapa KČT č. 83 (B1)
Klíčová slova: moravské moldanubikum, fluviální sedimenty, vltavíny
V prostoru mezi Dukovany a Dalešicemi na západní Moravě se vyskytují ostrůvky fluviálních, případně fluviolakustrinních sedimentů neogenního stáří (mapa 2). Tyto ostrůvky vytvářejí asi 12 km dlouhý a 2 km široký nesouvislý pás, táhnoucí se od Stropešína přes Dalešice a Slavětice k Dukovanům. Na povrch vystupují zvláště po obou stranách silnice ze Slavětic do Dalešic a na polích z. a sz. od Dukovan. Projevují se svým světlým zbarvením způsobeným přítomností bílých valounků křemene. Popisované sedimenty mají charakter štěrkopísků a jsou známé četnými nálezy vltavínů. Dobře zachovaný odkryv lze spatřit ve staré pískovně (foto 1) nacházející se na okraji lesa jv. od Dalešic, asi 2 km za Dalešicemi, po levé straně silnice Dalešice - Slavětice (mapa 1, foto 2). Ke konci roku 2006 byla pískovna zavezena odpadem a lokalita bohužel zanikla.
Vltavínonosné sedimenty dosahují maximální mocnosti přes 20 m a představují patrně denudační relikty rozsáhlého terasového systému původního toku Jihlavy. Jejich báze se v současnosti nachází asi 85-120 m nad současným tokem řeky. Podloží vltavínonosných sedimentů tvoří navětralé horniny moravského moldanubika (ruly, granulity, amfibolity, serpentinity) a mořské spodnobadenské vápnité písky a jíly.
Charakter vltavínonosných sedimentů je v celém pásu mezi Stropešínem a Dukovany poměrně stálý. Převládají křížově zvrstvené štěrkovito-písčité sedimenty, mající převážně charakter štěrkovitých písků (foto 3, 4 a 5) a obsahující malé množství závalků nebo poloh šedozeleného jílu. Materiál štěrkové frakce je dobře opracovaný. Jednotlivé valouny dosahují v průměru velikosti 1-2 cm a zpravidla nepřesahují 4 cm. Petrograficky jsou tvořeny převládajícím bílým až šedým křemenem, menším podílem jsou zastoupeny kvarcity, pegmatity, rohovce, křišťál, záhněda, ruly a granulity. Vzácně se nacházejí zonálně zbarvené části krystalů křemene s ametystem. V pískové frakci je vedle křemene hojný živec, muskovit převládající kvantitativně nad biotitem a akcesorický grafit. V asociaci těžkých minerálů jsou zastoupeny ilmenit, sillimanit, zirkon, andalusit, turmalín a limonit. Jílové závalky jsou tvořeny převážně kaolinitem, identifikován byl také montmorillonit.
Na složení vltavínonosných sedimentů od Dalešic se s největší pravděpodobností uplatňuje materiál pocházející z prostoru centrálního masivu moldanubika v okolí Jihlavy a Telče. Za významný zdroj lze současně považovat i horniny moldanubika vystupující mezi centrálním a třebíčským masivem.
Vltavíny z nalezišť od Dalešic a Dukovan dosahují v rámci moravských lokalit relativně nejnižší hmotnosti (6-11,7 g). Největší nalezený vltavín z této oblasti váží 150 g a je uložen ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně. Časté jsou pravidelnější a silně zaoblené tvary. Vedle mělce jamkovitých vltavínů se nacházejí kusy s hrubšími radiálně uspořádanými skulptacemi. Převážná část vltavínů má dobře zachovalý lesklý povrch a olivově zelenou barvu. Méně běžné jsou vltavíny zelenohnědé až hnědé.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Mohelno, Vícenice, Kožichovice nebo Jaroměřice n.R.
Bouška V. (1966): Geologie a stratigrafie vltavínových nalezišť v Čechách a na Moravě.- Sbor. Nár. Muz. v Praze, B 22, 2, 62-87, Praha.
Houzar S. (1989): Zpráva o výzkumu vltavínových štěrků na Třebíčsku. - Zpr. geol. Výzk. v Roce 1986, 61 – 62, Praha.
Houzar S. (1990): Příspěvek k petrografii vltavínonosných sedimentů mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi na západní Moravě.- Sbor. 5. konf. o vltavínech (České Budějovice 1987), 46-51, České Budějovice.
Houzar S., Pošmourný K., Rajlich P. (1988): Geological settings of the moldavite-bearing sediments in western Moravia, Czechoslovakia.- Proc. Sec. Inter. Conf. on Natural Glasses, 281 – 286, Praha.
Houzar S., Pošmourný K. (1990): Pokus o rekonstrukci geologické historie vltavínonosných sedimentů na Moravě.- Přírodověd. Sbor. Západomorav. muz., 17, 1-12, Třebíč.
Losos Z. (1997): Lokalita Dukovany.- In: Zimák J. et al.: Průvodce ke geologickým exkurzím. Morava – střední a jižní část.- UP Olomouc, 130 s.
Rejl L. (1980): Vltavínové štěrky na Moravě a jejich vztah k regionálně geologické stavbě.- 4. konf. o vltavínech (Třebíč 1978). Přírodověd. Sbor. Západomorav. muz., 11, 235-242, Třebíč.
Švardalová L. (2005): Neogenní fluviální sedimenty na jihozápadní Moravě.- MS, bakal. práce, PřF MU Brno.
Trnka M. (1990): Vltavínonosné sedimenty na Moravě.- Sbor. 5. konf. o vltavínech (České Budějovice 1987), 92-100, České Budějovice.
Trnka M., Houzar S. (1991): Moravské vltavíny. Vlastivědná knihovna moravská, sv. 76, Brno.
Trnka M., Houzar S. (2002): Moldavites: a review.- Bull. of the Czech Geol. Surv., 77,4, 283-302, Praha.
Vokáč M., Houzar S. (2003): Přehled vltavínonosných klastických sedimentů na Moravě..- IX. Mezinár. konf. o vltavínech, tektitech a impaktovém procesu (Františkovy Lázně 2002).- Přírodověd. Sbor. Západomorav. muz., 41, 21-29, Třebíč.