| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Ložisko grafitu, mramory a grafitické horniny velkovrbenské skupiny
Souřadnice
S42:
50° 11,765´
16° 59,227´
789 m n.m.
mapa KČT č. 53 (A3)
Klíčová slova: velkovrbenská skupina, mramory, tremolit, grafit
Exkurzní lokalitou je dosud činný lom Konstantin, ležící jižně od osady Velké Vrbno, cca 500 m jz. od turistické chaty Olšanka (mapa 1). Nejjednodušší přístupová cesta je po silnici ze Starého Města přes Malé Vrbno. Pro vstup do lomu je třeba souhlas provozovatele.
Ložisko mikrokrystalického grafitu Konstantin u Velkého Vrbna, které je od roku 1970 těženo lomem (foto 1, 2 a 3), je největším známým ložiskem grafitu ve velkovrbenské skupině (mapa 2). Směrná délka tohoto ložiska je minimálně 1 km. Mocnost ložiskových poloh je velmi proměnlivá - většinou 2 až 3 m (foto 4 a 5), v extrémních případech dosahuje i přes 10 m. Grafitová surovina je tvořena několika rozdílnými typy hornin: grafit-muskovitovými rulami, grafitickými a grafit-muskovitovými břidlicemi (foto 6 a 7) a grafitickým amfibolitem. Obsah grafitu v těžené surovině je velmi variabilní - průměrný obsah grafitického uhlíku na ložisku se pohybuje kolem 38 % (maximálně až 80 %). Neoxidované grafitické horniny mají často velmi vysoký obsah pyritu (obsah sulfidické síry v těžené surovině někdy přesahuje i 10 %).
Grafitová tělesa jsou obklopena petrograficky pestrým horninovým komplexem, tvořeným metamorfovanými sedimenty a vulkanity. V bezprostředním nadloží grafitových těles jsou mramory (dolomitické a také kalcitické – foto 8); podloží tvoří kalcitické mramory, pararuly, grafitické břidlice, amfibolity, lokálně i kyselé metavulkanity.
Mramory (foto 9 a 10) v prostoru ložiska Konstantin místy obsahují šedobílé lišty tremolitu (foto 11 a 12), provázené někdy hojným pyritem. Na poruše probíhající napříč grafitovou slojí byla zjištěna žíla tvořená šedobílým tremolitem (sloupcovité krystaly, běžně o délce 2 cm), kalcitem a také grafitem, pyrhotinem, pyritem a K-živcem (Reif et al. 2000a, b). Zvětráváním Fe-sulfidů, přítomných v grafitických horninách vznikají druhotné minerály, reprezentované hlavně sádrovcem a jarositem (Zimák a Gába 1990, foto 13) a také melanteritem a elementární sírou.
Podrobnější údaje o geologii ložiska a o historii těžby obsahují publikace Harazima (1972a, b, 1976), Šmůly (1994, 1996), Zelingera et al. (1998); základní informace uvádí Kužvart et al. (1983), Zimák et al. (1995) a Pauliš (2005).
Harazim S. (1972a): Nové poznatky z průzkumu grafitu na severní Moravě. - In: Hornická Příbram ve vědě a technice 1972, sekce Geologie ložisek nerostných surovin, 99-106.
Harazim S. (1972b): Stručná historie těžby a průzkumu severomoravských grafitů. - Sborník GPO, 1, 63-74. Ostrava.
Harazim S. (1976): Průzkum grafitu ve velkovrbenské oblasti. - Geol. Průzk., 18, 296-299. Ostrava.
Kužvart M. (ed.)(1983): Ložiska nerudních surovin ČSR. Univerzita Kralova Praha.
Pauliš P. (2005): Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska II. Kuttna Kutná Hora.
Reif J., Losos Z., Němečková M., Šmůla R. (2000a): Dva genetické typy tremolitu a nálezu objektů, podobných fosíliím, z lomu Konstantin ve velkovrbenské skupině. - Geol. výzk. Mor. Slez. v r.1999, 126-128. Brno.
Reif J., Losos Z., Němečková M., Šmůla R. (2000b): Dva genetické typy tremolitu z lomu Konstantin ve velkovrbenské skupině. - In: Moravskoslezské paleozoikum 2000, 15-16. Brno.
Šmůla R. (1994): Výsledky podrobného geologického průzkumu na lokalitě Konstantin u Starého Města pod Sněžníkem. - U-R-GP, 1(1994), str. 309-313.
Šmůla R. (1996): Podrobný geologický průzkum karbonátů na ložisku Konstantin. - U-R-GP, 3, 355-359.
Zelinger O. et al. (1998): RD Jeseník 1958-1998. 213 stran. Vydal RD Jeseník.
Zimák J., Demek J., Janoška J., Pek I., Zapletal J. (1995): Průvodce ke geologickým exkurzím. Střední a severní Morava, Slezsko. UP Olomouc.
Zimák J., Gába Z. (1990): Výskyty jarositu na grafitových ložiskách Bobrovník u Jeseníku a Konstantin u Velkého Vrbna. - Čas. Miner. Geol., 35, 1, 106. Praha.