| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Kulmské
sedimenty Drahanské vrchoviny – kořenecký slepenec
Souřadnice
S42:
49° 31,813´
16° 44,745´
601 m n.m.
mapa KČT č. 51 (D1)
Klíčová slova: moravskoslezské paleozoikum, Drahanská vrchovina, protivanovské souvrství, kořenecký slepenec
V západní části Drahanské vrchoviny vystupují na bázi protivanovského souvrství drobnější výchozy petromiktních konglomerátů označených Dovolilem et al. (1954) jako tzv. kořenecký slepenec. R. Kettner (1962) a J. Dvořák (1964) řadí tyto horniny k jedněm z nejstarších sedimentů drahanského kulmu (spodní až střední visé).
Přístup k lokalitě je možný cestou odbočující na západním okraji obce vlevo ze silnice z Kořence do Šebetova (foto 1). Cesta končí ve vzdálenosti asi 500 m od silnice u čistírny odpadních vod, výchozy slepenců leží v lese, zhruba 200 m jjv. směrem, na sz. úbočí Kořeneckého vrchu (657 m n.m.) (foto 2, 3 a 4, mapa 1). Slepence jsou nejlépe odkryty asi 100 m dlouhým výchozem (foto 5, 6 a 7), kde tvoří nevelkou, vykliňující čočkovitou polohu probíhající přibližně v severojižním směru. Tato poloha je uložená v masivních tmavošedých až nazelenalých brodeckých drobách budujících širší okolí Kořence (mapa 2), od nichž je relativně ostře oddělena. Největší pozorovaná mocnost slepenců se pohybuje kolem 20 m, přičemž pravá mocnost je pravděpodobně menší. Hornina je silně deformovaná s výraznou lineací definovanou protažením valounů a orientací fibrálního křemene v tlakových stínech. Tlakové stíny jsou mírně asymetrické a indikují směr pohybu nadloží k SSV.
Z petrografického hlediska představuje kořenecký slepenec hrubozrnný, petromiktní, silně deformovaný ortokonglomerát s drobovou matrix zelenošedé barvy (foto 8, 9 a 10). Ve valounovém materiálu, který tvoří asi 67 % objemu horniny, se vyskytují metamorfity (68 %), sedimenty (16 %), magmatity (15 %) a křemen (1 %). Průměrná velikost delší osy valounů je 2-6 cm, valouny krystalinických hornin dosahují často až 25 cm (foto 11, 12, 13 a 14). Valouny mají nejčastěji diskovitý a zploštělý tvar, vzácněji jsou sférické nebo cylindrické. Bývají zpravidla velmi dobře zaobleny. Protažení valounů vzniklo v důsledku jejich rotace a plastické deformace, které probíhaly při postsedimentačních tektonických pohybech. Největší podíl valounového materiálu připadá na krystalické břidlice zastoupené rulami a kvarcity. Z dalších metamorfitů byla zaznamenána přítomnost skvrnitých břidlic a mylonitů. Sedimenty reprezentují křemenné pískovce až křemence, droby, vápence a prachové břidlice. Valouny magmatických hornin jsou tvořeny granodiority, ryodacity, ryolity a andezity.
Pojivo odpovídá svým složením drobovým pískovcům až drobám. Skládá asi 33 objemových % horniny. Má tmavě šedou barvu s hnědavými odstíny a podle poměru k valounům se vyznačuje bazálním charakterem. V jižní části výchozu pojivo postupným ubýváním valounů převládá.
Původ většiny materiálu kořeneckého slepence je podle současných názorů spatřován v území ležícím západně od prostoru, v němž slepenec vznikal. Krystalinikum přítomné ve valounech připomíná stupněm metamorfózy horniny moravika a svrateckého krystalinika. Tomuto zjištění odpovídá i skutečnost, že ve valounech kořeneckého slepence jsou zastoupeny rovněž horniny, které je možné s velkou pravděpodobností řadit k brněnskému masivu. Tento poznatek potvrzuje některé dřívější názory, podle nichž byly v době sedimentace nejstarších kulmských vrstev části brněnského masivu obnaženy. Zastoupením hornin brněnského masivu a nepřítomností katazonálně i kontaktně metamorfovaných hornin, se kořenecký slepenec nápadně odlišuje od kulmských slepenců budujících jižní část Drahanské vrchoviny.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Šošůvka, Baldovec nebo Buková.
Dovolil M., Jaroš J., Mísař Z., Prosová M. (1957): Zpráva o geologickém mapování v okolí Šebetova.- Zpr. geol. Výzk. v R. 1956, 42-44, Praha.
Dvořák J. (1964): Geologie devonu a spodního karbonu jižní části Drahanské vysočiny.- MS, kand. dis. práce, VŠB Ostrava.
Kettner R. (1962): Mladší paleozoikum. Spodní karbon.- Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XXIII, Česká Třebová, 122-126, Praha.
Leichmann J., Nesiba R. (2001): Kořenecký slepenec - evidence pro exhumaci brunovistulika, moldanubika nebo exotického vulkanického oblouku.- Sborník konference Moravskoslezské paleozoikum 2001, 13-14, UP Olomouc.
Nesiba R. (2002): Petrografická charakteristika valounů magmatitů kořeneckého slepence.- MS, dipl. práce, PřF MU Brno.
Špaček P. (1999): Výzkum kořeneckých slepenců a studium deformace vápencových valounů v kulmských horninách Drahanské vrchoviny.- Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1998, 94-97, Brno.
Štelcl J. (1965): Petrografie slepence od Kořence na Drahanské vysočině.- Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., Geol. 6, 9, 49-72, Brno.
Štelcl J. (1969): K některým otázkám vzniku a vývoje paleozoických slepenců střední Moravy.- Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., Geol. 10, 6, 67-89, Brno.