| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Komplex svrchnoproterozoických
metamorfovaných hornin s polohami amfibolitů, vložkami skarnů a rudní
mineralizací
Souřadnice S42 (zatopený lom):
48° 49,106´
16° 10,314´
204 m.n.m.
mapa KČT č. 82 (B2)
Klíčová slova: krhovické krystalinikum, blastomylonity, amfibolity, skarny
Obec Krhovice se nachází asi 5 km vjv. od Znojma. V z. části obce jsou dva nečinné lomy. Exkurzní lokalita - zatopený jámový lom (foto 1 a 2) se nachází asi 400 m s. od krhovického kostela, opuštěný stěnový lom leží asi 270 m ssz. od kostela (mapa 1).
Krhovické krystalinikum je komplexem metamorfovaných hornin svrchnoproterozoického stáří, které vystupují na ploše asi 2,5 x 3,5 km a zbytek je překryt terciérními a kvartérními sedimenty (mapa 2 a 3). Na základě geofyzikálních údajů navazuje pravděpodobně krhovické krystalinikum na krystalinikum miroslavské hrásti a tvoří tzv. kru miroslavské hrásti, která je součástí brunovistulika. Někteří autoři (Dudek, 1978) srovnávali horniny od Krhovic s horninami letovického krystalinika. Západní a severozápadní omezení krhovického krystalinika je zlomové vzhledem k tasovickému devonu, rozsah v ostatních směrech není vzhledem k pokryvným útvarům přesně znám.
Východní část odkrytého krhovického krystalinika je tvořena převážně světlými ortorulovými blastomylonity s vložkami pararulových blastomylonitů. Od západní zlomové hranice můžeme rozeznat rohovcové ruly a těleso amfibolitů až amfibolových rul s protažením SV-JZ. Uzavřeny jsou polohy krystalických vápenců, skarnů a chlorit-tremolitových břidlic.
Hlavní horninou východní části jsou ortorulové blastomylonity. Hlavními součástkami jsou křemen, plagioklas a muskovit, podružně je zastoupen K-živec a akcesoricky zirkon a apatit. Struktura je okatá, oka tvoří porfyroklasty plagioklasů obklopené jemnozrnnou základní tkání. Undulózní křemen často tvoří protažené čočky.
Pararulový blastomylonit tvoří vložky v předcházejícím typu. Struktura je okatá, mikrostruktura je granolepidoblastická s projevy drcení (foto 7). Jemnozrnnou základní tkáň tvoří křemen, plagioklas, biotit, chlorit, granát, K-živec a muskovit. Porfyroklasty jsou tvořeny plagioklasem, který je silně postižen sericitizací. Hornina je silně limonitizována.
V západní části krystalinika se objevují ostrůvky rohovcových rul. Jde o masivní horniny složené z křemene, plagioklasu a biotitu.
Amfibolity jsou v krhovických lomech v různém stupni navětrání. Horniny mají také různou velikost zrna, zpravidla jsou drobnozrnné, nevýrazně plošně paralelní (foto 3, 4 a 5). Hlavní složku tvoří amfibol a plagioklas. Drobné trhlinky bývají vyplněny karbonátem.
Amfibolové ruly jsou masivní jemnozrnné horniny s různým podílem amfibolu (foto 6). Jsou tvořeny křemenem, plagioklasem a amfibolem. Spolu s amfibolity jsou nejběžnějšími horninami z. od Krhovic. Běžné jsou polohy a čočky krystalických vápenců, zpravidla ve spojení se skarny. Kromě karbonátu obsahují i příměsi amfibolu a plagioklasu. Skarny tvoří nepravidelná tělesa a jsou složena z granátu a pyroxenu, akcesoricky epidot, karbonát, křemen a amfibol (foto 8 a 9). Bývají protkány karbonátovými a křemennými žilkami.
Mezi méně zastoupené horniny krhovického krystalinika patří dvojslídné ruly a granátické svory.
Na základě chemických analýz amfibolitů (Tilšar, 1988) lze předpokládat, že se původně jednalo o vulkanické horniny a jejich tufy typu andezitových bazaltů.
Horniny krhovického krystalinika obsahují akcesorickou rudní mineralizaci, ve skarnových polohách viditelnou makroskopicky. Charakter zrudnění je vtroušeninový, ve skarnech jsou to smouhy a nepravidelné shluky. Hlavními minerály jsou pyrit a magnetit, vzácně pak chalkopyrit, sfalerit a pyrhotin. Zdrojem zrudnění jsou pravděpodobně horniny původního vulkanosedimentárního komplexu a ke vzniku, rekrystalizaci a redistribuci rudních minerálů došlo v procesu regionální metamorfózy.
Na puklinách amfibolitů byla také zjištěna alpská mineralizace zastoupená zeolity.
V zatopeném jámovém lomě, jehož stěny mají výšku 7 – 10 m, najdeme amfibolity v různém stupni zvětrávání. Zastoupeny jsou zde i polohy skarnů a krystalických vápenců. V s. části lomu je čočka chlorit-tremolitové krystalické břidlice. Opuštěný stěnový lom má výšku stěny asi 10 m. Je zčásti zasucený, převládají zde amfibolity a amfibolové ruly. Běžné jsou drobné polohy skarnů a krystalických vápenců.
V širším okolí lze navštívit
další lokality, např. Tasovice,
Mašovice nebo Únanov. V blízkém Znojmu
je řada kulturně-historických zajímavostí, problematiku vinařství lze výborně
studovat v malovaném sklípku v Šatově nebo ve vinných sklepech Lechovice.
Dudek A. (1978): Zpráva o výzkumu krystalinických komplexů v podloží karpatské předhlubně a flyšových příkrovů. – MS Geofond, Praha.
Tilšar V. (1988): Geologické poměry a ložiskové indicie krhovického krystalinika. – MS diplomová práce, UJEP Brno.