Zlatý Chlum u Jeseníku

hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Historické ložisko zlata a granátické svory vrbenské skupiny

Souřadnice S42:
50° 14,463´
17° 13,557´
590 m n.m.
mapa KČT č. 55 (A2)

Klíčová slova: vrbenská skupina, zlato, tetradymit, granátické svory, ruly, kvarcity, historie těžby

Historické ložisko zlata „Zlatý chlum“ je situováno asi 2 km sv. od města Jeseníku, na severozápadním svahu Zlatého chlumu (kóta 875,3 m). Přístup do prostoru ložiska je po žlutě značené turistické trase, vedoucí z Jeseníku na Čertovy kameny (mapa 1). Údaje o mineralogických a petrografických poměrech na lokalitě a jejím okolí uvádí zejména Novotný a Štelcl (1951), Kruťa (1973), Skácel a Vaněček (1981), Fojt et al. (1988), Jedlička et al. (1989), Morávek et al. (1992), Pauliš (2001) a Zimák et al. (2003).

Důlní díla jsou soustředěna v biotitických rulách, svorech a kvarcitech, geologicky náležejících k vrbenské skupině (mapa 2). Ve všech těchto typech hornin, nalezených ve starých dobývkách (foto 1 a 2), byly zjištěny relativně zvýšené obsahy zlata: nejvyšší v biotitických rulách (v průměru 0,2 ppm), v muskovit-biotitických svorech byly obsahy nižší (v průměru 0,1 ppm) a nejnižší obsahy měly analyzované kvarcity (průměr 0,06 ppm) - viz Fojt et al. (1988). Uvedené typy hornin obsahují křemenné polohy (foto 3 a 4), které tvoří systém převážně ložních a ojediněle též pravých žilek většinou čočkovitého charakteru, protažených ve směru SV-JZ. V křemenných polohách byly zjištěny maximální obsahy zlata až 28 ppm, přičemž nelze jednoznačně vyjádřit, ve kterém horninovém typu jsou křemenné polohy na zlato nejbohatší nebo kde jsou nejčastější. Kumulaci zlata na lokalitě Zlatý chlum lze považovat za metamorfogenní - křemenné polohy i ojedinělé pravé žilky představují extrémně segregované části horninového komplexu, do nichž bylo zlato nakoncentrováno v důsledku metamorfních procesů (Fojt et al. 1988).

Zlato se v křemenných polohách vyskytuje převážně v podobě plíšků. Jejich velikost dosahuje až 2 mm. Detailním studiem těchto plíšků bylo prokázáno, že zlato v nich intimně srůstá s tetradymitem a dalšími Bi-Te minerály (viz níže). Méně často zde zlato tvoří krystalky. Jde o oktaedry, někdy se na nich objevují plochy hexaedru, pouze mimořádně mají tvar kubooktaedru. Velikost krystalků zlata je převážně okolo 0,4 mm, výjimečně se blíží 1 mm. Ryzost zlata obou morfologických typů je velmi vysoká - obsah Ag je jen 1,1 až 2,4 % (v průměru 2,1 %), obsah Cu je okolo 0,3 %.

Tetradymit je v křemenných polohách přítomen nejen ve zmíněných srůstech se zlatem, ale i v podobě tmavě stříbrošedých, drobně krystalických agregátů o velikosti až několik mm. Je provázen ryzím bismutem a Bi-telluridy tellurobismutit-hedleyitové řady, které zde byly nalezeny jako součást zrnitých agregátů i ve formě šedých krystalků s nedokonalým tabulkovitým vývinem o velikosti až   0,5 mm. Výsledky provedených analýz na mikrosondě (viz Fojt et al. 1988) naznačují, že by mohlo jít o hedleyit (Bi7Te3), pilsenit (Bi4Te3), v jiném z analyzovaných bodů o tsumoit (BiTe). Součástí Au-mineralizace na Zlatém chlumu je patrně i Au-Ag tellurid - petzit (Šrein a Pivec 1988).

Srůsty zlata dvou typů (s obsahem do 1,8 % Ag a 5,2 až 9,6 % Ag) s Bi-Te minerály byly zjištěny i v materiálu nalezeném na „rudní“ haldičce mimo vlastní území ložiska (Malec 1987, Litochleb a Šrein 1994). Zlato obsahuje inkluze bismutu nebo myrmekiticky srůstá s bismutem (přeměněn na bismit), asociuje s maldonitem a také Bi-telluridy, jejichž chemické složení odpovídá vzorcům Bi3Te, Bi3Te2 a Bi2Te.

Společně se zlatem (často v přímém kontaktu s ním) se na ložisku Zlatý chlum vyskytuje organická hmota (kerogen). Poměrně často jsou v křemenných polohách přítomny jemné radiálně paprsčité agregáty grafitu (o velikosti až 1 mm), lokálně jsou hojné sulfidy, zastoupené hlavně pyrhotinem (nepravidelné agregáty a žilky o mocnosti až 2 cm), který se podél puklin přeměňuje na markazit a pyrit, místy až na limonit; méně běžný je pyrit tvořící zrnité agregáty a drobné hexaedry, chalkopyrit a sfalerit. V jednom vzorku byl nalezen i molybdenit.

Ve variabilním množství křemenné polohy obsahují ilmenit, titanit, draselný živec a také muskovit a biotit, tj. minerály, které jsou běžně přítomny v okolních metamorfitech.

Lokalita je velmi cenná po stránce montanistické (viz např. Večeřová a Večeřa 2002). V terénu jsou dobře patrná dlouhá propadlá ústí štol, haldy a haldičky, pozůstatky šachtic i staré hornické cesty (foto 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11). Zlato se zde začalo těžit podle charakteru pozůstatků po těžbě již před rokem 1200. Druhá etapa zdejší těžby spadá pravděpodobně do období druhé poloviny 13. stol. kdy jsou v Českém království objevena stříbrná ložiska u Kutné Hory a Jihlavy. Starými listinami máme doloženu těžbu probíhající s přestávkami v letech 1519 - 1531, na které se podílely i významné podnikatelské rodiny Thurzů a Fuggerů. V pozdějších dobách končily pokusy o obnovu dolů neúspěšně. Poslední pokus o těžbu proběhl v letech 1886-1889. Majitelem důlního pole Leo byl tehdy jesenický malíř pokojů Leo Gröger. V letech 1889-1891 změnily doly několikrát svého majitele. V pozadí poslední těžby a následných prodejů byl jesenický rodák J. Saltery. Celá perioda končí dražbou majetku v roce 1898.  V roce 1957 zde probíhaly zmáhací práce Českomoravského rudného průzkumu a poté v letech 1976-1990 komplexní prospekce Ústředního ústavu geologického.

Stručné historické údaje do konce 19. století:

Mezi sběrateli minerálů je historické ložisko zlata na Zlatém chlumu známo i díky bohatým nálezům granátu (graf 1 a tabulka 1) ve svorech. Úlomky granátických svorů se zde běžně vyskytují v eluviu i v haldovém materiálu (foto 12 a 13); v eluviu lze snadno najít volné krystaly granátu. Tmavě červenohnědé porfyroblasty granátu s převahou almandinové složky zde dosahují běžně velikosti 5 až 10 mm (foto 14, 15 a 16); jde o spojky rombického dodekaedru a tetragon-trioktaedru. V jednom z průzkumných vrtů na lokalitě byl údajně zjištěn granát o velikosti přesahující 4 cm (Nepejchal 1996).

V blízkém okolí lokality je řada dalších zajímavostí. Z rozhledny na Zlatém Chlumu je krásný výhled na hlavní hřeben Jeseníků,  na nedalekém Rejvízu lze navštívit vrchoviště, za shlédnutí stojí i stálá expozice minerálů a hornin Jesenicka ve vodní tvrzi v Jeseníku. V blízkosti jsou i další geologické lokality, např. lom v Bukovicích, lom a jeskyně Na Pomezí, mramorový lom v Supíkovicích nebo pískovnu ve Velkých Kuněticích.

Fojt, B. - Hauk, J. - Kotrba, Z. (1988): Mineralogie zlata a doprovodných minerálů ze Zlatého chlumu u Jeseníku. - Věst. Ústř. Úst.    geol., 63, 91-99. Praha.

Jedlička, J. - Hauk, J. - Pecina, V. - Křesina, L. (1989): Litogeochemické studium ložiska Zlatý Chlum   u Jeseníku a jeho blízkého okolí. - Sborník prací UNIGEO, 35, 33-58. Ostrava.

Kruťa, T. (1973): Slezské nerosty a jejich literatura. Moravské zemské muzeum, Brno.

Litochleb, J. - Šrein, V. (1994): Minerály bismutu a telluru z ložisek a výskytů zlata v České republice. - Bull. min.-petr. odd. NM v Praze, 2, 89-105. Praha.

Malec, J. (1987): Chemické složení zlata z výskytů v oblasti Jeseníků. MS. Geofond Praha.

Morávek, P. et al. (1992): Zlato v Českém masívu. Vydavatelství ČGÚ, Praha.

Nepejchal, M. (1996): Výskyt granátu a staurolitu v Jeseníkách. - Minerál, 4, 376-377. Brno.

Novotný, M. - Štelcl, J. (1951): Petrograficko-tektonický náčrtek oblasti Zlatého chlumu. - Přír. Sbor. Ostr. Kraje, 12, 145-161. Opava.

Pauliš, P. (2001): Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska. Kuttna Kutná Hora.

Skácel, J. - Vaněček, M. (1981): Výskyt zlata na lokalitě Zlatých chlum u města Jeseníku. - Věst. Ústř. Úst. geol., 56, 349-356. Praha.

Šrein, V. - Pivec, E. (1988): Rudní minerály ložiska Libčice a revize rudních minerálů některých zlatonosných výskytů a ložisek Českého masívu. MS. GÚ AVČR. Praha.

Večeřová, V. - Večeřa, J. (2002): Jesenické zlaté stezsky. Cestovní agentura a vydavatelství PINKA Jeseník. 2. dopl. vydání.

Zimák, J. - Novotný, P. - Fojt, B. - Večeřa, J. - Losos, Z. - Vávra, V. - Večeřová, V. - Skácel, J. - Kopa, D. (2003): Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách v okolí Javorníku, Jeseníku a Zlatých Hor. Vydavatelství UP Olomouc.

Zpět na hlavní stránku