| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Evaporitové ložisko sádrovce v opavské pánvi
Souřadnice S42:
49° 59,907´
18° 02,874´
213 m n.m.
mapa KČT č. 61-62 (A8)
Klíčová slova: opavská pánev, baden, evapority, sádrovec
Asi 10 km sv. od Opavy se nachází mezi obcemi Kobeřice a Hněvošice těžené ložisko sádrovce. Do závodu firmy Gypstrend s.r.o. lze vstoupit po místní komunikaci odbočující hned za železniční vlečkou ze silnice č. 46, asi 1 km sz. od obce (mapa 1). Pro vstup je nezbytný souhlas provozovatele.
Ložisko sádrovce je uloženo v opavské pánvi, která tvoří součást karpatské předhlubně (mapa 2). První sádrovcový důl byl otevřen již v roce 1849 v Opavě a následovalo zprovoznění povrchového dolu v Kateřinkách. Ložisko u Kobeřic bylo otevřeno v roce 1963 a těží se dodnes. Sádrovec je získáván v rozsáhlém povrchovém lomu (foto 1, 2 a 3), a to v různých jakostních třídách a podle kvality se řídí i jeho využití. Okolí ložiska bylo podrobeno detailnímu průzkumu v 70. a 80. letech minulého století (obrázek 1). V současnosti probíhá vedle těžby i rekultivace ložiska (foto 4).
Podloží opavské pánve tvoří horniny kulmu, na které transgresivně nasedají sedimenty spodního badenu – moravu. Ty jsou reprezentovány monotónním souvrstvím jílovitých písků, písčitých jílovců a pískovců, jejichž mocnost narůstá směrem k východu. V oblasti kobeřické kulmské elevace (obrázek 2) intrudovaly na bázi moravu bazaltoidní výlevné horniny. Stupeň středního badenu – wielicien – navazuje plynule na starší sedimenty a jeho závěrečná fáze obsahuje horizont evaporitové formace s ložisky sádrovce. V oblasti Kobeřic nepřesahuje jeho mocnost 50 – 60 m. Sedimenty svrchního badenu – kosov – začínají nad evaporitovým horizontem jíly a písčitými jíly a objevují se čočkovitá tělesa vápenců a slínovců (foto 5). Sedimentace dále pokračuje monotónním souvrstvím vápnitých a písčitých jílů nebo písků a jílovitých písků (foto 6). Mocnost sedimentů svrchního badenu nepřekračuje 50 m, větší část sledu byla denudována. Nejsvrchnější pokryv celé pánve tvoří kvartérní glacigenní sedimenty.
Z ložiskového hlediska je významný tzv. evaporitový horizont středního badenu. V celé opavské pánvi má souvislý charakter, který je porušen pouze kulmskou elevací podloží v oblasti Kobeřic (obrázek 2). Evaporitový horizont je tvořen převážně sádrovcem, v menší míře je zastoupen anhydrit. Rozlišuje se několik typů vývoje sádrovcového tělesa. První typ sádrovcových sedimentů vznikal při rychlém odpařování vody ze sedimentačního prostoru a s minimálním přínosem nečistot (jíly, písky). Báze horizontu je rovná, hlavní složku tvoří bělošedý až šedý sádrovec (foto 7 a 8), místy ve formě dvojčat (foto 9 a 10). Průměrná mocnost této ložiskově nejvýznamnější vrstvy je 3 m (maximálně 9 m). Další nadložní horizont ložiska tvoří bílý až bílošedý, jemně krystalický sádrovec (foto 11), mocnost horizontu kolísá od 30 do 100 cm. Navazuje poloha blokového sádrovce (foto 12 a 13), kdy bloky jsou uloženy v šedých jílech. Nejsvrchnější část horizontu je tvořena šedým vápnitým jílem, který obsahuje laminy mikrokrystalického sádrovce nebo hnízda s krystaly sádrovce (foto 14). Maximální mocnost celého ložiskového sledu se pohybuje od 30 do 40 m.
Druhotnými pochody došlo v některých oblastech ke zkrasovění sádrovcového horizontu (foto 15) a vznikly poměrně rozsáhlé kapsovité útvary (velikost v desítkách metrů), které jsou vyplněny štěrky, písky a rozbředlým jílem po vyluhování sádrovce.
Ložiskový horizont sádrovce v opavské pánvi vznikl procesem evaporizace v salinách, které lemovaly moře středního badenu na okraji karpatského oblouku. Jednalo se o mělkou pánev (do 200 m hloubky), která byla s největší pravděpodobností propojena s oceánem směrem na sever. Doba sedimentace sádrovcového horizontu byla stanovena na 30 000 let.
V širším okolí lze navštívit především lokality kulmských hornin, např. Bohučovice, Annina dolina nebo Svobodné Heřmanice.
Fajkus O., Mátl V. (1976): Ložiska sádrovce na Opavsku a jejich průmyslové využití. – Sborník GPO, 12, 77-86.
Mátl V. (1980): Geneze sádrovce v opavské oblasti. – Sborník GPO, 22, 143-148.
Mátl V. (1981): Ložiska sádrovce opavské pánve. – Geol. Průzk., 1981, 12, 346-350.