Nedvědice – mramor


hlavní stránka používání průvodce mapa lokalit abecední seznam lokalit o autorech

Tělesa mramorů ve svratecké klenbě moravika doprovázená Ca-skarny a sulfidickou mineralizací


Souřadnice S42:
49° 27,350´
16° 19,785´
495 m.n.m.
mapa KČT č. 85 (A1)


Klíčová slova: svratecká klenba moravika, mramory, skarny, wollastonit, vesuvián


Lokalita se nachází asi 500 m z. od kostela v Nedvědici, přístup je po asfaltové cestě, která je odbočkou ze silnice Nedvědice – Pernštejn (mapa 1). Po cca 300 m je vstup do nečinného lomu (foto 1) a lokalita je v lesním žlebu (foto 2 a 3), asi 200 m za severní lomovou stěnou.


Na hranici svratecké klenby moravika a svrateckého krystalinika (mapa 2) je výrazný pás S-J směru, tvořený čočkovitými tělesy mramorů. Východní část pásu (nedvědické mramory) probíhá od Dolních Louček až ke Štěpánovu nad Svratkou, západnější část pásu je méně výrazná a nachází se mezi Strachujovem a Jimramovem. Pro oblast nedvědicka jsou typické kalcitické mramory, doprovázené drobnými tělesy Ca-skarnů a sulfidickou mineralizací. Další horniny svrateckého krystalinika jsou reprezentovány dvojslídnými rulami a leukokratními migmatity až ortorulami.


Mramorové těleso u Nedvědice je až 30 m mocné a několik set metrů dlouhé porušené příčnou tektonikou. Úklon tělesa je k Z a je uloženo ve svorových rulách, v nadloží se objevují pyroxenické ruly a místy pronikají tělesem pyroxenické metapegmatity.

Dominantní horninou tělesa je jemně až středně zrnitý bílý mramor (foto 4). Mramor obsahuje polohy pyroxenických rul a oválné budiny velikosti až 1 m tvoří masivní granát-pyroxenové skarny. Převládajícími minerály jsou diopsid (Di88-93) a grosulár (Grs88-95), z akcesorií je přítomen vesuvián I, klinozoisit, titanit, zirkon, fluorit, kasiterit a feroaxinit. V mramoru byla popsána i sulfidická mineralizace – arzenopyrit, lölingit, tetraedrit a chalkopyrit (Sekanina, 1928).

S tělesy těchto skarnů jsou asociovány wollastonit-vesuvianové (vesuvián II) horniny (foto 7 a 8) s výraznou lineací jehlic wollastonitu a foliací. Wollastonit a vesuvián těchto hornin zatlačuje granáty a pyroxeny skarnových těles. Typická je přítomnost modrého kalcitu (foto 5 a 6).


Vztah mezi skarnem a wollastonit – vesuviánovou horninou definuje podmínky vzniku kolem 400 – 550°C a tlaku 200 MPa nebo teplotě 450 – 650°C a tlaku 500 MPa (Novák, 1995). Významnou roli při poměrně rychlé metamorfní reakci měl orientovaný tlak. Wollastonit vesuviánové horniny jsou syntektonické a vznikaly za nízkého parciálního tlaku CO2 a vysokého parciálního tlaku fluoru. Přítomnost fluid souvisí se zlomovou zónou na v. hranici svrateckého krystalinika. O značné roli fluid svědčí i variabilní hodnoty izotopického složení kyslíku a uhlíku.


Mramor se oblasti Nedvědice hojně těžil a využíval se jako dekorační kámen, viz. hrad Pernštejn nebo kostel v Doubravníku.


V širším okolí lokality najdeme další exkurzní lokality, např. Nedvědice-rula, Věžná - pegmatit nebo hadec, Rožná a Mirošov. Významnou kulturní památkou je nedaleký hrad Pernštejn.


Sekanina J. (1928): Mineralogická exkurze z Nedvědice do Rožné na západní Moravě. – Sbor. Klubu přírodověd. V Brně, 4, 81-87.

Novák M. (1995): Minerální asociace wollastonit + vesuvián v nedvědických mramorech a její petrogenetický význam. – Geol. Výzk. Morav. Slez. V r. 1994, 2, 103-104.

Houzar S., Henry D., Novák M. (2003): Nedvědice I, Field trip guidebook, LERM 2003, Brno.


Zpět na hlavní stránku