hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Tělesa
mramorů ve svratecké klenbě moravika doprovázená Ca-skarny a sulfidickou
mineralizací
Souřadnice
S42:
49° 27,350´
16°
19,785´
495
m.n.m.
mapa KČT č. 85 (A1)
Klíčová
slova: svratecká klenba moravika, mramory, skarny, wollastonit, vesuvián
Lokalita se nachází asi 500 m z. od kostela v Nedvědici,
přístup je po asfaltové cestě, která je odbočkou ze silnice Nedvědice –
Pernštejn (mapa 1). Po cca 300 m je vstup do nečinného
lomu (foto 1) a lokalita je v lesním žlebu (foto 2
a 3), asi 200 m za severní lomovou stěnou.
Na hranici svratecké klenby moravika a
svrateckého
krystalinika (mapa 2) je výrazný pás S-J směru, tvořený
čočkovitými tělesy mramorů. Východní část pásu (nedvědické mramory)
probíhá od Dolních Louček až ke Štěpánovu nad Svratkou, západnější
část pásu je méně výrazná a nachází se mezi Strachujovem a Jimramovem.
Pro oblast nedvědicka jsou typické kalcitické mramory, doprovázené drobnými
tělesy Ca-skarnů a sulfidickou mineralizací. Další horniny svrateckého
krystalinika jsou reprezentovány dvojslídnými rulami a leukokratními
migmatity až ortorulami.
Mramorové těleso u Nedvědice je až 30 m mocné a několik
set metrů dlouhé porušené příčnou tektonikou. Úklon tělesa je k Z a
je uloženo ve svorových rulách, v nadloží se objevují pyroxenické ruly a
místy pronikají tělesem pyroxenické metapegmatity.
Dominantní horninou tělesa je jemně až středně zrnitý
bílý mramor (foto 4). Mramor obsahuje polohy pyroxenických rul a oválné budiny velikosti až
1 m tvoří masivní granát-pyroxenové skarny. Převládajícími minerály
jsou diopsid (Di88-93) a grosulár (Grs88-95), z akcesorií
je přítomen vesuvián I, klinozoisit, titanit, zirkon, fluorit, kasiterit a
feroaxinit.
S tělesy těchto skarnů jsou asociovány wollastonit-vesuvianové
(vesuvián II) horniny (foto 7 a 8)
s výraznou lineací jehlic wollastonitu a foliací. Wollastonit a vesuvián
těchto hornin zatlačuje granáty a pyroxeny skarnových těles. Typická je přítomnost
modrého kalcitu (foto 5 a 6).
Vztah mezi skarnem a wollastonit – vesuviánovou horninou
definuje podmínky vzniku kolem 400 – 550°C a tlaku 200 MPa nebo teplotě 450
– 650°C a tlaku 500 MPa (Novák, 1995). Významnou roli při poměrně rychlé
metamorfní reakci měl orientovaný tlak. Wollastonit vesuviánové horniny
jsou syntektonické a vznikaly za nízkého parciálního tlaku CO2
a vysokého parciálního tlaku fluoru. Přítomnost fluid souvisí se
zlomovou zónou na v. hranici svrateckého krystalinika. O značné roli fluid
svědčí i variabilní hodnoty izotopického složení kyslíku a uhlíku.
Mramor se oblasti Nedvědice hojně těžil a využíval se jako dekorační kámen, viz. hrad Pernštejn nebo kostel v Doubravníku.
V širším okolí lokality najdeme další exkurzní lokality, např. Nedvědice-rula, Věžná - pegmatit nebo hadec, Rožná a Mirošov. Významnou kulturní památkou je nedaleký hrad Pernštejn.
Sekanina
J. (1928): Mineralogická exkurze z Nedvědice do Rožné na západní
Moravě. – Sbor. Klubu přírodověd. V Brně, 4, 81-87.
Novák M.
(1995): Minerální asociace wollastonit + vesuvián v nedvědických
mramorech a její petrogenetický význam. – Geol. Výzk. Morav. Slez. V r.
1994, 2, 103-104.
Houzar
S., Henry D., Novák M. (2003): Nedvědice I, Field trip guidebook, LERM 2003,
Brno.